"...tak ti nevím, jestli jsme víc my dobyli Tatry, nebo Tatry dobily nás..."

https://dobytatry.sk/

Vše začalo, tak jako minule, přihlášením a obdržením starterpacku v podobě trička, šátku, odznáčku a nezbytných náplastí na puchýře, které hlavně já kvituji s povděkem :D

První etapa: JAKUBINA + KLIN + BYSTRÁ

Druhá etapa: VOLOVEC + PLAČLIVÉ + BARANEC

Ona: "A kde jsme to byli předtím...? Jo, my jsme byli na tom Křiváni, žejo?"

On: "Proboha, neříkej Křiváň!"

Ona: "Proooč?"

On: "Protože je to Kriváň!"

Třetí etapa: BANÍKOV + BRESTOVÁ + SIVÝ VRCH

Mapa: https://mapy.cz/s/gazusakebo

Druhý den, po snídani na Žiarské chatě, stoupáme po zelené přes Jalovecké sedlo a Príslop přímo na Baníkov (2178m). Nutno podotknout, že nástup na hřeben touhle stranou byl celkem dobrá makačka, násobená sluníčkem pražícím na nás celou dobu, takže jsme Baníkov dobyli o něco později, než jsme zamýšleli. 

Pohled na Baníkov a Spálenou...

Na Baníkov se kluci dostali už předchozího dne... (c)David

Tenhle den nás toho ale čeká ještě hodně. Jdeme po červené směrem na Pacholu, jejíž vrcholek se dá naštěstí obejít, a ocitáme se na Spálené. Zde začíná asi dvouhodinové skákání a přelézání skalek, než se konečně dostáváme na normální pěšinku a dolézáme na Salatín. Dojít odsud na vytouženou Brestovou (1934m) už nezabere tolik času ani sil...

Z Baníkova koukáme na Spálenou...

Krátí se světlo i zásoby vody, a tak už se těšíme na poslední kopec, který je před námi: Sivý vrch (1805m). Stačí jen sledovat červenou značku a brzo je nám jasné, že Sivý vrch je ta rozeklaná skála, o které jsme pořád říkali, že to přece nemůže být ona :D No, co nám zbývá, cesta vede vrchem, a tak ze zbytečků sil a motivace dobýváme poslední vrchol výzvy. 

Ten rozeklaný kopec uprostřed, to je on, Sivý vrch... (c)David

Dobývání Západních Tater stálo opravdu za to. Hlavní rozdíl oproti Vysokým Tatrám zde byl ten, že ve Vysokých se dá zvládnout jeden, maximálně dva kopce za den, hřebenovku tam prostě neuděláte, kdežto v Západních nastoupáte do sedla, jdete a boucháte jeden kopec za druhým. Není to ale polehčující okolnost - na trase nemáte žádnou chatu, kde byste si odpočali, či potůček, kde by se dala naplnit voda. Zažijete tam spoustu skalních pasáží, řetězů, slézání za použití zadku a podobně. Taky že jsme si od ostatních mnohokrát vyslechli, jací cvoci jsme, že jsme toho ušli tolik...

A taky je zde jedno velikánské plus: vydáte-li se mimo tu nejpopulárnější trasu (viz Druhá etapa), nepotkáte cestou moc lidí, rozhodně ne tolik, jako třeba letos ve Vysokých Tatrách :)

Ale ani zdaleka nejsme takoví drsoni jako Liptáci, kteří výzvu zvládli za jeden jediný den... 

A na konec tu mám krátké zhodnocení od mých spřátelených kamzíků:

HonzaD: "Západní Tatry jsem si strašně užil, jelikož osobně mám rád ty výhledy na zelené kopce kolem. Jediné, co jsme mírně přecenili, byly naše síly na plánovanou trasu a v obou dnech jsme docházeli úplně vyřízení a bez vody. Každopádně věřím, že se do západních Tater ještě někdy vrátím..."

HonzaK: " 'Trochu jste zatměli ...',ano, zatmí se mi pokaždé před očima, když si vzpomenu na to absolvované utrpení. Za takový výkon by se nemusel stydět ani Frodo při cestě k Hoře osudu. My takových hor za ten poslední víkend absolvovali šest..."

David: "Do Západních Tater jsem jezdil kdysi dávno, bylo super si po letech znova projít ty hezké kopečky, kde na rozdíl od Vysokých Tater není moc lidí a je tam minimálně stejně hezky :)"

Účastnili jste se taky nějaké podobné výzvy či přímo Doby Tatry? Jak vám to šlo? :)

Vaše Jíťa :)