Kréta 2018

9.11.18

Je fajn mít na světě místo, které vás stále přitahuje a na které se vždycky rádi vrátíte. Já už víc jak rok toužila se na jedno z těch mých znova podívat. A na konci června, když se rozdávalo vysvědčení a prázdniny začínaly, se mi povedlo zavítat do mého druhého domova. Na Krétu. :)




Tenhle řecký ostrov se v roce 2016 stal na jeden semestr mým útočištěm díky studijnímu programu Erasmus+. Žila jsem tehdy 5 měsíců v krétské metropoli Heraklionu a studovala na Technologickém institutu - TEI of Crete. Zajímala-li by vás tahle úžasná kapitolka mého bytí, stačí navštívit TUHLE blogovou rubriku :)

Ale zpět k vyprávění :) Tentokrát jsem se na Krétě pohybovala už ne jako místní student, nýbrž jako prachobyčejný turista. Nicméně, znalosti nabyté předchozím pobytem se daly skvěle využít a tak jsem si přišla vážně skoro jako doma. :)

Ráno v oblacích...

Letěli jsme i nad Soluní!

Krétské hory

Z Vídně mě a mého drahého dopravilo letadlo do druhého největšího města ostrova - Chanie. Odtud jsme se linkovým busem KTELu dostali do Rethymna, pošmákli si na prvním řeckém salátu a kafi, a dalším autobusem se přes hornaté a absolutně nádherné vnitrozemí dostali na jižní stranu Kréty. Naším cílem zde bylo městečko jménem Plakias.

Plakias



Plakias byl původně rybářskou vesnicí. Dneska se jedná spíš o takové letovisko s hotely, restauracemi, bary... A fakt hezkým okolím a dlouhatánskou písečnou pláží, která se pozvolna svažuje do Lybijského moře.

Záliv u Plakiasu


U Plakiasu

Z Plakiasu jsme podnikli dva výlety. Prvním byl výjezd busem ke klášteru Preveli, kde jsme chvilku obdivovali obydlí řeckých mnichů (a taky spousty koček) a poté se vydali pěšky k cestě skákající po kamenných schodech až dolů k Preveli beach, vedle níž se v údolí mezi skalami nachází palmový les s krásně čistou řekou. Cesta zpět pak vedla nad tímto údolím, mezi horami, kolem olivovníků.

Preveli






Preveli

Vidíte klášter Preveli? :)


Preveli beach i s palmovým lesem



Krétské hory...
Druhý výlet - spíš výšlap - jsme podnikli kolem potůčku z centra Plakiasu, ke starému klenutému mostku, přes opuštěný mlýn, skrz olivovníky, roští, houští a pichlavé rostlinky až nahoru na kopec do vesničky Myrthios. Myslím, že jen tak nezapomenu na výborný salát a to úžasný frappé v restauraci s vyhledem na stráně a moře... :)



Pár kroků za Plakiasem se mi povedlo podruhé v životě zachytit Mléčnou dráhu. Poprvé to bylo v r. 2016 v Beskydech :)


Po téměř týdnu stráveném na jihu bylo na čase zvednout kotvy a přesunout se na sever. Nejdřív jsme se na jeden den zastavili v Rethymnu a ja si tak mohla připomenout jeho uličky a pevnost Fortezzu. Řeknu vám, že narozdíl od mé minulé návštěvy v prosinci, kdy bylo město téměř vylidněné, tu nyní byly neskutečné davy :D

Přístav, Rethymno




Fortezza, Rethymno



Z Rethymna jsme se následující den autobusem dostali až skoro na úplný severozápad ostrova - do městečka Kissamos (Kasteli). Velikostí sice téměř připomíná město, ale vzhledově a obsahově jde spíš o přerostlou vesnici, kde toho kromě obchoďáku, pár obchůdků v centru a restaurací na pobřeží moc nenajdete. I proto odtud vlastně nemam jedinou kloudnou fotku - zkrátka a dobře, okolí mě příliš nezaujalo.

Ovšem koupání - tentokrát už v Krétském moři - bylo parádní. Narozdíl od jihu tu byla voda neskutečně teplá a hlavně k večeru se mi z ní nechtělo ven na chladnější vzduch :D

A též si odsud odvážím svůj zatím asi největší kulinářský zážitek - krétské šneky na oleji a rozmarýnu. Jako erasmák jsem na ně nenašla odvahu (a ani tentokrát jsem si zprvu nebyla moc jistá), nicméně musím přiznat, že byli výborní! Nic moc žužlavého, z ulity se dali vytáhnout docela dobře a s bílým chlebem a olejovým sosem byli nezapomenutelní :)



Z Kissamu jsme se dvakrát vydali na vypravu. Poprvé autobusem na známou a dlouhou pláž Falassarna. Vystoupili jsme až na poslední zastávce a díky tomu prošli kusanec pláže směrem k jihu - mimo hledání bezkamého pobřeží i proto, abychom se dostali na odjezdovou zastávku. Ten den hodně foukalo a byly velké vlny, takže z koupání se stalo spíš cachtání a blbnutí, ale dokážu si představit, že za klidnějších povětrnostních podmínek je Falassarna parádním místem na plavání :)

Falassarna

Podruhé jsme Kissamos opustili trochu jinak: kolem sedmé ráno ve vypůjčeném, lehce rozvrzaném, vozítku Suzuki Jimny červené barvy! Naše cesta tentokrát nevedla nikam jinam, než na tu asi nejznámější lagunu Kréty - na Balos.

Naše rozhrkané vozítko :D



Asfaltka za poslední vesnicí západního cípu Kréty přešla v šotolinu a vedla nás za stálého stoupání a roztodivných zvuků našeho vozítka kolem hor a stádeček chlupatých koz až na parkoviště. Odtud jsme pokračovali už pěšky dolů na druhou stranu výběžku. Netrvalo dlouho a před námi se objevilo TO místo.





Víte, říkala jsem si zprvu, že je to hezký, ale že na zadek si z toho asi hnedka nesednu. Tento pocit se ale změnil jen co jsem v laguně vlezla do neuvěřitelně teplé vody plné zvědavých rybek (v samotném volném moři jsem se zde nekoupala, laguna byla mnoooohem lepším místem). Přátelé, je to tam skvělé a nebýt turistů, kteří se kolem poledne vylodili ze dvou trajektíků, nechtělo by se mi odtamtud vůbec pryč! :D 





Hlavně kvůli davu vylodivších se turistů jsme Balos kolem 14h opustili a vyjeli ještě kousek za Kissamos, prohlédnout si jen z vrchu Topolia Gorge a prolézt se po Komolithi, které vidíte dole na obrázku. A ne, nejsou to hory z kamene, nýbrž z jílu :)

Komolithi

Kanálky vymleté dešťovou vodou...

Po tomto malém dobrodružství přišlo na řadu opětovné balení kufrů a finální přesun do Chanie, kde jsme brouzdali uličkami, koupili si pár lahví oleje, zavítali do mého milovaného Coffee Islandu, prošli se po přístavu, dali veču (která ovšem ironií osudu vůbec nebyla dobrá :D), poklábosili s naším ubytovatelem Yannisem... A druhý den ráno odletěli zpět do Vídně. Se vzpomínkami na olivy, moře, slané vlasy, spálený zadek, koníka v ohradě s olivovníky, hory, večerní vínko na pláži... :)

Chania




Mořští ježci v chanijském přístavu



Chania - mešita a hory za městem

Chania - maják


-----------------

A aby toho nebylo málo, mám pro vás ještě pár tipů a postřehů :)
  • Na Balos se vyplatí jet brzo ráno - my vyráželi před 7:00. Cesta tam byla v klidu, nikde nikdo, zpět už to bylo trochu horší, hlavně kvůli těm, co přijížděli až odpoledne. Místo na vyhnutí je, ale ne všude :) A ano, dojeli tam i borci s Audinou, ale přece jen ta 4x4 byla pohodlnější :)
  • Busy KTEL jezdí na čas, jsou pohodlné, rychlé, klimatizované, v některých je i wifi. Lístky se kupují buď přímo u průvodčí v autobuse, nebo na zastávkách u okýnka. Jízdní řády jsou buď online TADY a nebo se dají najít i papírové vytištěné na zastávkách. 
  • V Plakiasu jsme bydleli zde: Galini Beach
  • V Kissamu jsme bydleli tady: Eleni
  • V Rethymnu jsme byli jednu noc u Thea: Central flat
  • V Chanii jsme jednu noc strávili u Yanniho: Yanni's shared house



Mohlo by vás zaujmout...

3 komentářů