Devět radostí 2024
13.1.25
Rok 2024 je nenávratně za námi a popravdě - přišel mi nějak neobvykle náročný, a to jak psychicky, tak fyzicky. Stalo se mi toho v životě opravdu spoustu a tentokrát to byly hodně velké věci. Sice jsem vloni necestovala tolik, jako v letech minulých, ale cesty byly letos vystřídány úplně jinými "projekty" :D
Takže tady je mých devět radostí uplynulého roku! A jaké byly ty vaše? Napište mi do komentářů :)
Krásný rok 2025 přeje vaše Jíťa :)
[1] Londýn
V Londýně jsem do té doby byla dvakrát (2007 a 2009), pokaždé se školou, a celá ta léta poté jsem se do tohohle zajímavostmi a památkami překypujícího města toužila vrátit - už ale po vlastní ose a na delší dobu. Počkala jsem si tedy 15 let a šla si koupit letenky :D A ten týden v královské metropoli stál za to! Však jsem vám o tomhle výletu napsala dokonce dva články: Londýn - 7 míst, kam vás cestovka nevezme a Londýn 2024 - 6 pěších tras - četli jste je už? :)
[2] Biatlon NMnM
Aneb jednoho únorového víkendu se ze mě a Davida stal doprovod pro mou švagrovou, které jsme o předchozích Vánocích udělali radost lístky na biatlonové závody v Novém Městě na Moravě. A i když zrovna tenhle sport nijak zvlášť neprožívám a občas si ho doma pustím jako fajn kulisu k jiným činnostem, naživo to celé mělo úplně jinačí grády - hlavně když naši zvládli dobře odstřílet a celá hlavní tribuna vybuchla brutálním rachotem :D Návštěvníků byla samosebou tuna, občas na nás nepříjemně mrholilo, ale atmosféra stála za to!
[3] MTB NMnM
Aby nám náhodou po Novém Města na Moravě nebylo letos smutno, podívali jsme se do něj (a do Vysočina Areny) o pár měsíců později ještě jednou. Na biatlonu se mi totiž podařilo vyhrát dva lístky na Světový pohár horských kol! A protože se s Davidem oba rádi proháníme na těch našich jednostopých drahoušcích, jeli jsme si víkend v obklopení kol užít. Na závodech bylo na co koukat - a díky tribunám rozmístěným na různých místech kolem trati se dalo přebíhat mezi sekcemi a co chvíli sledovat snažení závodníků na jiných překážkách. A velkou radost nám udělala možnost vyzkoušet si naživo několik kol díky výpůjční akci u stánků výrobců. Ach, ten krásný elektrický Trek... :D
[4] Dlouhé Stráně
Brzký jarní jednodenní výpad do Jeseníků mi splnil jeden můj malý cestovatelský sen - podívat se už konečně na Dlouhé Stráně. Vycházeli jsme z Koutů nad Desnou a červená nás neomylně dovedla přes Medvědí horu až k elektrárně. Sice byla ještě dost zima a na Pradědu bylo ještě trochu sněhu, ale splněné sny jsou splněné sny :D A na zpáteční cestě jsme se zastavili v Lošticích pro tvarůžky a večer je hodili zabalené do slaniny na gril :)
[5] Krušné Hory
Jablko v županu. Do Krušných Hor jsme v létě vyrazili už počtvrté v řadě, ale že zrovna při této návštěvě objevím naprostý kulinářský skvost, to jsem nečekala. Celá tahle cyklo-mini-dovča začala poklidně a klasicky: pojezdili jsme traily na mém milovaném Klínovci a na Plešivci a třetího dne se vydali na výlet. Z Božího Daru jsme si frčeli do Německa k vodní elektrárně Markersbach a odtud pak nahoru až na Fichtelberg. A z něho pak za odměnu dolů do pivovaru Ryžovna, kde na mě právě zaútočili oním neskutečně dobrým jabkem :D Kdepak traily, vítězem letošních Krušek je dezert :D
[6] Zakopané a Gorací Potok
Ještě jednu cestovní položku tu letos mám. A tou je tentokrát Polsko, kam jsme se vydali v bandě mužových bratranců a sestřenic. Prolezli jsme si předvánoční Zakopané, smlsli si na zapiekance, okoukli skokanské můstky (mimochodem, fungují zde od roku 1925) a taky se, pěkně na turisty, vyvezli zubačkou na kopec Gubalówka, odkud je nádherný výhled na tatranský hřeben! Před Vánoci to tam nahoře bylo všechno přesvětýlkované a našli jsme i několik světelných soch. Na druhý den jsme se pak šťastně vyplácli v termálech Gorací Potok kousek od Zakopaného. Neskutečně jsem si užila tu horkou vodu (a taky aperol z bazénového baru) :)
[7] Hotový doktorát
Jdi na doktorát, říkali... Bude to sranda, říkali... Jo, tak ta sranda mi zabrala 7 let, nespočetněkrát pocuchala nervy a někdy nedávala moc smysl. Na druhou stranu mě naučila hledat si zdroje, psát vědecké články, připravovat si a analyzovat data, postavila mě před studenty (protože jsem nějakou dobu musela i vyučovat), dostala mě na několik konferencí (díky jedné z nich jsem se podívala do Japonska), ukázala mi univerzitní život z druhé strany barikády, přinesla nové kamarády... a taky mi našla muže :) Takže jsem teď Ing. Jíťa, Ph.D. Přidaný titul můj život nyní nijak nezměnil, ovšem doktorské studium jako takové pro mě bylo obrovskou zkušeností, kterou mi nikdo nevezme a za kterou jsem vděčná. Nebylo to jednoduché, chtěla jsem se na to spoustukrát vykašlat, ale nakonec jsem ráda, že jsem to dotáhla k obhajobě a promocím :)
[8] Domek v Beskydech
Psal se 19. červenec 2024 a my přebrali klíče od našeho malého-velkého projektu, kterým se od té doby vytrvale bavíme a který si bezostyšně bere všechen náš čas, energii, peníze a kdovíco ještě. Ano, přátelé, pořídili jsme si domek a po více jak deseti letech se rozhodli opustit Brno a odstěhovat se pod beskydské kopečky. Polovinu jsme ho vybourali, vynosili podlahy, oškrábali zdi, osekali kachličky, přetahali elektřinu a trubky... a i když se okolí moc netvářilo nadějně na to, že bychom na Vánoce mohli bydlet, povedlo se nám to! Dva dny před Vánoci jsme vztyčili stromek v budoucím obýváku a zvládli se z Brna kompletně přestěhovat. Ještě nemáme kuchyň, momentálně skládáme plovoucí podlahu, všechny naše věci jsou stále zabalené v krabicích, pracovní stoly i postel máme umístěné mezi pytli a bednami, ale bydlíme! Topení i koupelna funguje, a to je na začátek docela dobrý :D Takže teď už znáte příčinu mé nevelké loňské blogové aktivity. Nicméně o tomto stavebním projektu chystám článek, takže k nám domů budete moct nakouknout (mimochodem, pár záběrů už se vyskytlo ve vlozích na mém youtube) :)
[9] Svatba
Rok 2024 přinesl hodně velkých věcí - doktorát, domeček... Ale ta fakt obrovská na nás čekala v září. Po pěti letech jsme si za nádherného podzimního prosluněného dne v jednom krásném kostele v Beskydech řekli ANO. Ano jeden druhému. Ano cestě ruku v ruce přes všechny kopce, příkopy a díry světa. ❤️
.jpg)
Příspěvky
7 Comments
Londýn milujem. Ja som tiež mala minulého roku svadbu :D
OdpovědětVymazatZIMNÁ ELEGANCIA
Oooo, gratuluju! :)
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatLoňský rok jsi měla nádherný <3 Doufala jsem, že se nám pak ozveš a ukážeš nějakou fotku ze svatby :) Je dobře, že vám v tom září vyšlo počasí! A teda, opravit domeček, to chce odvahu :) a sama se divím, že jste to tak rychle stihli! Držím palce se zbytkem projektů co vás čeká :) Jinak já měla loňský rok v mnohem těžký, tak snad letošek mi to vynahradí :) K top zážitkům řadím "roadtrip" po Kampánii a strávit vánoční svátky v NY :)
OdpovědětVymazatWantBeFitM
Wow, tak to musel být super výlet! A svátky v NY byly určitě taky skvělé, zajímalo by mě, jak moc zima tam byla a jakou předvánoční atmošku dokázali v NY vykouzlit :)
VymazatS domkem jsme překvapili i sami sebe. Měli jsme dost štěstí a kliku a taky jsme pro začátek chtěli udělat "jen" přízemí (ovšem některé věci se musely dotáhnout do konce v celém domě - třeba oškrábání omítek, natažení elektřiny a trubek). No, ale nebudu to tu všecko vypisovat do komentářů a radši napíšu ten článek :D
Tak do Beskyd vás to nakonec zaválo... Kdybyste měli zase cestu do NMNM, dejte vědět, ráda se na nějakou procházku nebo aspoň oběd připojím. Loňský rok jsi měla neskutečně nabitý, tolik zásadních životních okamžiků! Že se to tak někdy sejde, co? Jinak Zakopané mě už delší dobu moc lákají, tak se těším na článek, jestli v dohledné době bude. Možná bychom se na léto inspirovali, s nějakými baby-friendly úpravami. :D
OdpovědětVymazatJo, některé roky jsou opravdu těmi velkými věcmi nasycené, taky jsem si toho všimla :D Nějak se to všecko přitahuje :D
VymazatKdyž budeme mít cestu do NMNM, tak se ozvu, ráda tě zase potkám! :)
A o Zakopaném samostatný článek nechystám - vlastně jsme tam jen potrajdali po městečku a po trzích, snědli zapiekanku, vypili pivo, zubačkou vyjeli na Gubalowku, kde je to kočárek-friendly všude po celém hřebeni, protože je tam asfaltka (a další tuna stánků), dali jsme si tam svařák a okoukli světýlka, a druhý den jsme byli v tom Goracím potoku, kde jsme se opravdu jen vyplácli do vody a sosali Aperol :D žádná velká turistika nebyla na programu, chtěli jsme si jen odpočnout a nic nevymýšlet :D