Jsou dny, co se vlečou, a pak jsou tu ty, co zmizí, sotva stihnu ráno rozlepit oči. Červenec se jistojistě šine ke svému konci a já mám pocit, jako by snad ještě pořád byl červen. Jedině to horko a tradičně rozkopané letní Brno mi připomínají, že jsme skoro už v půlce prázdnin :D

Ale vezměme to hezky od začátku. Červen byl událostmi přímo přeplněný: s mým drahým jsme se přestěhovali na byt (o tom jsem vás ještě stihla poinformovat ZDE), seděla jsem jako tajemník (= zapisovatel) u několika státnicových komisí u nás na fakultě a mezi tím vším jsme dolaďovali dovolenkový plán a zašli na alespoň jeden Ignis Brunensis.

Poslední červnový víkend nastalo to, na co jsme se těšili už od jara - dovolená! :) Po téměř dvou letech od erasmu jsem se podívala na svůj druhý domov - Krétu - a ještě teď jsem z toho nadšená. Tentokrát jsme se zaměřili spíš na jižní a západní část ostrova, takže na návrat do Heraklionu si budu muset ještě počkat, ale stálo to i bez něj za to! :) Těch 14 dní jsme si, myslím, dost užili, a konečně jsme mohli vypnout, jen tak existovat a zobat to úžasný jídlo :D Dovezla jsem si spoustu fotek a zážitků a těším se, jak vám je sepíšu - někdy během srpna, jo? :)

Teď je půl léta za námi a za chvilinku tu bude můj oblíbený srpen. Červenec je totiž takový... rozjuchaný, samé dusno, bouřky, shon... Srpen je klidnější, počasí je většinou stabilnější, a všecko, co může, dozrává. To aby bylo dost energie na chození po lesích, lov hub a pobíhání kolem balíku slámy na polích :)

A tak se těším... Na tu hromadu jablek, švestek a hrušek, na borůvky s mlíkem, cyklovýlety po Moravě a snad taky na podzimní hory s klukama.

A taky na to, ze snad zpracuju všechny fotky z Kréty (a možná i jednu pošlu do tisku)... A na to, jak se vyblbnu s diářem na příští rok :)

Jaké je zatím vaše léto? Výletíte? A co vám dělá radost? :)

Vaše Jíťa