Druhý lednový víkend, před odjezdem na Malou Fatru...

David: "Hm, na lyže mi to úplně nevychází, ale co kdybychom ten další týden vyrazili někam do tepla?"

Já: "Madeira?"

D: "Asi ne, tam teď dost prší... ale hele, Kanáry, 20°C, a počasí vypadá slunečně!"

...takže takhle jsme se, milí čtenáři, absolutně spontánně rozhodli, že po víc jak dvou letech sedneme do letadla a koukneme se na kanárské Tenerife! Jeden víkend jsme si všecko zařídili a další týden už letěli, takhle rychlý to bylo. Ale chvílemi to vypadalo, že bude akce odsouzená ke zkáze: při hledání vhodných letenek nám trošku zamrzá úsměv nad ne úplně optimálními lety a cenami... až nacházíme, na nás hodně netradiční, řešení v podobě zájezdu s cestovkou a to přesně v termínu, který se nám hodí. Takže tentokrát cestujeme neskutečně pohodlně - cestu tam a zpět, ubytování a snídaně máme zařízené (mnohem levněji, než bychom zvládli sami) a zbytek je jen na nás. Ale ne, nestali se z nás zas takoví buržousti, nebojte se, zájezd je vypsaný "pro ty, kdo chtějí objevovat ostrov a hotel chtějí jen na přespání" :D 

Letíme z Prahy, kam se přesouváme den předem a využíváme dostupného azylu (díky Bei!). Let je lehce více turbulentní a navíc probíhá v Beingu MAX, což mi nepřidává moc na klidu, nicméně na Tenerife Sur doplachtíme bez problémů. Odchytává si nás delegátka cestovky, dá nám základní informace, a pak už jsme autobusem převezeni až přímo do Puerto de la Cruz do našeho ubytování (hotel Globales Acuario - web). To je docela fajné, máme postel a koupelnu a balkonek s výhledem na ostatní balkonky, a k našemu štěstí to tak nějak stačí. :) Vzhůru objevovat! 

První den zvládáme už jen najít restauraci a dát si večeři. Tu nakonec nacházíme v Bodegon Puerto Cruz (mapa) a já si po nespočtu let můžu zase pochutnat na olihni <3

V plánu toho máme spoustu, ale začněme prozkoumáním našeho okolí - Puerto de la Cruz. Prý je to to nejturističtější město na Tenerife, a já se tomu ani nedivím - jeho poloha uprostřed severního pobřeží je výhodná jak na koupání, tak pro přístup do sopečného vnitrozemí či lesnatého severovýchodu. Celou dobu, co Puertem brouzdáme, se nemůžu zbavit pocitu, že jsem v Heraklionu, hlavně při pohledu z vršku přes střechy k oceánu. :) Procházíme uličkami plnými barevných domků nalepených na sebe ve všech směrech, obdivujeme kostely, černé pláže, palmy, kaktusy, agáve, banánovníky a užíváme si slaný vzduch od moře a sluníčko. Uprostřed ledna je kolem nás navíc docela málo turistů a tak se nikde nemačkáme a všude je celkem hezky volno. 

Abychom mohli probádat ostrov, půjčujeme si na 4 dny vozítko - šedivou Toyotu Yaris - v půjčovně Comauto (web). Auto nám má pomoct hlavně v tom nejodvážnějším plánu, jaký jsme si pro tuhle cestu vymysleli...

Třetí den začíná brzo. Až nepříjemně brzo. V 1:30 ráno. Fuj. Hrabeme se z postelí, překvapení, že jsme dokonce na chvilinku zvládli usnout, soukáme se do svého horského oblečení, a vyjíždíme nekončícími serpentinami vzhůru, do hor. Za hodinku parkujeme na parkovišti Montaña Blanca v cca 2500m a vyrážíme na tůru. A vy už určitě tušíte kam. Na východ sluníčka na Pico del Teide, 3718m, nejvyšší horu a zároveň sopku Španělska. :) První úsek, nástup pod horu samotnou, zvládáme rychle - je to široká cesta s mírným sklonem. Celou dobu na nás svítí úplněk a kolem to vypadá jako nějaká měsíční krajina. Sníh se objevuje až se začátkem prvního stoupání, ale je ho málo, je zmrzlý a pohorky na něm dobře drží. První půlku svahu tak ujdeme bez problémů a na chvíli se schováváme u (bohužel zavřené) chaty Altavista (3260m - mimochodem ve stejné výšce je Hörnlihütte pod Matterhornem). Od téhle chvíle každým krokem zvyšuju svůj vylezený výškový rekord :) 

Od chaty k horní stanici lanovky to taky celkem jde, cesta je trochu víc rozrytá a zafoukaná sněhem, ale pořád to jde mnohem líp, než jsme čekali. U lanovky potkáváme krásně namrzlé kameny -  v noci za svitu měsíce to vypadá jako nějaké nadpřirozené ledové království :) Od stanice lanovky už je to na samotný vršek asi 150-200 výškových metrů, ale přiznávám se, v té chvíli toho začínám mít plný kecky a jsem celkem ráda, že kamení na cestě je suché a můžu ten poslední úsek doškrábat trochu pohodlněji, než po sněhu. No, a jsme tam, na vršku sopky! Začíná svítat, pod námi je sníh, mraky, za zády máme kráter a kolem je cítit typický sirný smrádek :) A na obloze se začíná parádní barevný divadlo... 

Vítejte v 3718m! 

Na vršku... (c)David

...po kochací chvilce velíme k ústupu a jen se sem tam zastavíme na fotku a prohlídnutí si toho všeho, co jsme za tmy nemohli vidět. Utahanost z výstupu a výšky s ubývajícími metry klesá a střídá ji radost z toho, že se nám povedlo na sopku vylézt a že to bylo tak skvělý :) Jen nám tedy přijde, že ta úvodní táhlá pasáž byla v noci kratší - teď za světla působí nekonečně a nemůžeme se dočkat, až už konečně budeme na parkovišti :D

Na druhou půlku dne se odebíráme na západní stranu ostrova a jedeme se podívat na útesy Los Gigantes. Kotvíme ve městečku Acantilados de los Gigantes, dáváme pozdní oběd v přístavu (Maria Rosa) a na chvilku se uvelebíme na pláži s výhledem na útesy. Bohužel je máme trošku v mlze, neb si zrovna písek ze Sahary usmyslel vát našim směrem, ale i tak je to krásná podívaná :)

Jelikož už jsme z celého dne dost utahaní, přesouváme se do Garachica, kde nejprve zaplujeme do vln na místní malé pláži a už osvěžení proběhneme rychle centrem a vracíme se do Puerta...

...tak takhle vypadaly naše první dny na Tenerife! V dalším článku se podíváme do úžasných tenerifských lesů, prozkoumáme hlavní město, ale vrátíme se i pod sopku :)

Vaše Jíťa :)

Poznámky:

• půjčovna Comauto (https://comautorentacar.com/en/) v Puerto de la Cruz - auto nás vyšlo na 200€ za 4 dny, v ceně bylo plné pojištění (slovy pána z pobočky: "Když to někde odřete, neřešte to."). Právě pojištění pro nás nakonec bylo docela důležité, když jsme zjistili, jaký provoz na Tenerife je a jaké nezvyklé situace na silnicích mnohdy nastávaly (třeba stopka na kruháči). Na Tenerife je jinak víc půjčoven, populární je třeba Cicar.
• Kolem Pico del Teide je více tras, které si můžete projít, není tu jen jedna jediná cesta na vrchol. Všechno info je tady, včetně lanovky, výšlapů s provodcem atd: https://www.volcanoteide.com/en/teide_cable_car/routes
• Polezete-li na Teide, prosím, neberte to na lehkou váhu. Pohybujete se v opravdu slušné nadmořské výšce, může se vám začít dělat zle, počasí se může zkazit mnohem rychleji, než byste tušili, může se vám smeknout noha atd. My dva se na horách/v přírodě pohybujeme celkem často, máme vybavení, tak nějak víme, co od toho čekat, ale i tak jsme do toho šli obezřetně a dávali bacha, jestli není něco špatně. Pořádný boty, dostatek pití, nabitý mobil, čelovka a pořádný oblečení by mělo být samozřejmostí. Od věci není ani aklimatizace - my jsme měli to štěstí, a týden před výstupem strávili dva dny na Fatře, sice o cca 2000m níže, ale i to dokáže tělu pomoct. A už vůbec tam nechoďte sami.
• dopravu a ubytování jsme sehnali přes c.k. Fisher