Moje fotocvakátka

10.7.16

Patříte-li k pravidelnějším návštěvníkům tohoto blogu, jistě jste si povšimli, že se kromě jiného věnuju focení, byť na amatérské úrovni. Nejsem odborník, spoustu toho neumím a čeká mě ještě dlouhá cesta za jakous-takous dokonalostí, ale tato cesta postupného zdokonalování, inspirace a zkoušení mě baví.
V této rubrice hodlám publikovat články zaměřené víc na pozadí fotek - jednak na techniku, také na postprocessing a také na pocity, inspiraci, novinky ve fotografickém světě a tak podobně.
Proč spouštím takovouto článkovou přihrádku? Chtěla bych s vámi sdílet nápady, odkazy na dobré fotografy a weby, povídat si o tom, jak jde kdo na věc a taky se sama zdokonalovat v technice focení - přece vám tu nebudu psát o něčem, co bych si předem nevyzkoušela :) Možná se rubrika neujme, možná se přetaví ve fotodeníček, možná ji shledáte jako dobrý nápad a budete mě postrkovat dál v komentářích - uvidíme, zkusme to :)

V prvním článku nové rubriky se podíváme ke mně domů do brašen, kapes a šuflíků a koukneme se, co mi už prošlo pacičkama :)


1999-2000 ... strejdův Kodak

První foťák, který se mi kdy dostal do rukou, byla černá, poměrně velká, plastová cihla na filmy, kterou si strejda dovezl odkudsi z Jugoslávie tenkrát dávno v pravěku. Bylo mi 8 let, když jsme si ho s rodiči pujčili na cestu do Prahy za tetou, a já tak dostala jedinečnou možnost očuchat si novou zkušenost. Prvních pár fotek bylo na světě, a i když jsem nemohla fotit vše, co letělo kolem (filmy a vyvolání nebyly zrovna levné), celkem mě tahle aktivita bavila. Při druhé cestě do Prahy o rok později už jsem dokonce nacvakala celý film! :D
Ovšem byly to záběry komické - tu uřízlé nohy, tady věž roste z hlavy, tamhle není poznat, co to mělo vlastně být... Ale neodradilo mě to :D

Nečekala jsem, že ho Google najde :D přesně tohle má strejda doma :)


2001-2007 ... Konica Minolta 125

Strejdův foťáček nicméně dosluhoval a tak tatínek zavelel a jednoho dne jsme si odkudsi z prodejny přidružené ke Globusu odvezli tuhle malou stříbrnou Minoltu, co uměla trochu zoomovat, prý dokázala i makro (proč jsem nikdy nenašla odvahu to zkusit?) a dokonce se mi s ní povedl i jeden noční záběr :)
Byla to holka statečná, procestovala s námi kousek Slovenska a Česka, fotila oslavy, moje školní výlety, a kromě toho, že brutálně rychle cucala baterku, byla skvělá - produkovala ostré a hezky barevné fotky.
S tímhle foťáčkem jsem si užila spoustu srandy, i když byl na filmy, a tak jsem se musela krotit.

Chtěla jsem ji vyfotit, ale nevím, kam se doma poděla... asi černá díra v šuflíku. :( Tak alespoň fotka z netu:

2005-2007 ... Olympus D-560

...aneb první čuchnutí k digitálu. Tohle škvrně se 3 MPx se k nám dostalo spíše cestou výpujční, takže jsme ho mívali doma přes víkend. Zprvu se mi digitál zdál jen jako fajnová hračka, která to ale asi daleko nedotáhne, a že není nad film. Ó, jak jsem se já mladá mýlila :D
Nu netrvalo dlouho a zjistila jsem hlavní výhodu foťáku: můžu fotit co chci, kolikrát chci a výsledek hned vidím a nic neplatím za vyvolání filmu. Taktéž jsem objevila, že mě docela baví cvakat na zahradě a procházkách kytičky. Tady někde začínají moje opravdové fotosnahy o cosi koukatelného. :)



2007-2015 ... Panasonic DMC TZ-3

I taťka se digitálního focení namlsal a netrvalo dlouho a šli jsme si do obchodu pro jeden z tehdejších nejlepších kompaktů - superzoomů: Panasonic TZ-3 v tmavěmodrém provedení. 7.2 MPx a 10x optický zoom sliboval spoustu zábavy, nicméně časem jsem objevila další schované vychytávky: možnost nastavit ISO, expozici, vyvážení bílé, podivným způsobem taky čas, a nepřeberné množství přednastavených režimů (které mi ale za nějakou dobu přestaly vyhovovat a raději jsem se naučila nastavovat si foťák v rámci možností sama).
Detaily umí tato mašinka papírově od 5cm, v dobrých podmínkách (a někdy se mi zdá, že musí být i v dobrém rozmaru) mě pustí ještě o něco blíž.
Podíval se se mnou do Anglie, Irska, na Slovensko, do Vídně, do Španělska, projeli jsme spolu jižní Čechy, přešli Nízké Tatry, okoukli Roháče, fotili na školních výletech a akcích, courali po lesích, zkoušeli nejrůznější blbosti, učili se zlatý řez, tvorbu HDR, nacvakali několik TimeLapse videí, a vůbec toho zažili tunu. Naprostá většina fotek zde na blogu je vytvořená právě díky němu.
2010-2014 ... Samsung Star 5230

... aneb můj první mobil, co uměl fotit. Tedy... s tím pidisnímačem, prťavou čočkou s mizernou světelností a 3 MPx jste toho po něm nemohli moc chtít, ale když bylo sluníčko a fotili jste krajinku, výstup se dal snést. :D

Přesně takového bílého jsem měla :)



2014 - dnes ... Samsung Galaxy S3 neo

Druhý fotomobil na scéně ke mně přišel v momentě, kdy se ten předchozí rozhodl přestat zvonit, budit, a popraskal mu display. Momentálně tedy v kapse nosím mašinku s 8 MPx, která už i to mé milé makro zvládá, takže při cestě po městě není problém cvaknout nějaké to kvítko, nebo si ofotit poznámky. Pár fotek už jste tu z něj viděli, třeba temný les.
Výhodou mobilu je jeho malá velikost a nenápadnost - vytahovat zrcadlovku v šalině a fotit kapky na skle by se mi asi nechtělo :D Ovšem co se držení, ovládání a horšího světla týče - kdepak, moc mu to nevoní. Další nevýhodu vidím v nepohodlném ťukacím ovládání a ne příliš jistému úchopu.



2015 ... Nikon D7100

Jsem to ale šťastný tvor - moje milovaná polovička nejenže je naprosto skvělá a dokonalá atd, ale taktéž fotí! :D Den před Silvestrem 2014 jsem s ním razila do Vídně pro jeho vlastní zrcadlovku, kterou mi v průběhu roku na procházkách občas i pujčil :) V té době jsem i já pomalu začínala přemýšlet o upgradu fotovýbavy, a jsem ráda, že jsem si mohla podobný stroj potěžkat dřív, než jsem šla do pořizování.
Na první pohled se od mé mašinky liší velikostí, trochu váhou, jinak umístěným čudlíkům (a taky jich má víc, můj má některé funkce schované spíš v menu) a dalším displayem, jinak na tom - co se fotek týče - není výrazně napřed.



2016 - dnes ... Nikon D5300

WoooHoooo, je to doma, řekla jsem si, když jsem druhého lednového dne dojela z obchodu zpět na pokoj a v tašce nesla krabičku s novou mašinkou. Jo, jsem nadšená, nepopírám :D Vybírala jsem ji dosti dlouho a bolestně, párkrát šla do obchodu a otlapkala si ji, výběr objektivu mi taktéž nedával spát... byl to boj, ale nakonec jsem, myslím, vybrala do začátku dobrou sestavu.

Váží sice k jednomu kilu, ale je to kilo namakané :)

Hlavní plus zrcadla vidím ve svobodě nastavení - v manuálních hrátkách, které mi kompakt nikdy nedovolil. A taktéž tu máme lepší čip, stabilizaci, obrovský rozsah ISO, atd. - však počkejte, až vám ji tu ukážu v plné kráse a víc o ní popovídám. :) V zrcadle vidím možnost se víc fotograficky rozvinout, víc si toho vyzkoušet, naučit se ovládání, techniku, posunout se dál, než mi dovolil kompakt. Po nějakých devíti letech, kdy se o focení víc zajímám, je to pro mě významný krok kupředu, otevření dalšího levelu. :)


Nu a čím jste kdy fotili vy? A co používáte dneska? Neváhejte se podělit :)


P.S.: Fotky jsou v tomto článku bohužel postahovány z netu, v době tvorby jsem neměla kromě mobilu ani jeden ze strojů fyzicky u sebe a tudíž je nemohla vyfotit :(

Mohlo by vás zaujmout...

0 komentářů

Už jste četli tenhle článek?

Chorvatsko 2023

Tenhle příběh začíná… téměř koupí letenek do Kodaně. Konec března se blíží a já potřebuju vybrat loňskou dovolenou a pokukuju po solovýletu do Dánska...

A co tento?

Tenerife 2022 - Teide & Loro

I když mi přijde, že už je to snad měsíc od chvíle, co jsme vkročili na tenerifskou půdu, opak je pravdou: je za námi pouze pět dní a před námi jenom dva...

A nebo tenhle?

Jizerky 2023

Rok se s rokem sešel, podzim za okny vystřídal léto a to pro nás znamená jediné: je čas se zase sejít. S mojí bandou, zašít se na chatě v horách, na naší tradiční...