Konec března. 

HonzaK: "Takže objednávám tu první možnost, jo, 23.6.-24.7., z Vídně, přes Frankfurt a do Vancouveru."

Ostatní: "Souhlasíme!"

Po chvíli rádiového ticha, já s Davidem: "Ty kokos, my jsme to zase udělali. Hurá zpátky! :D"

Skočíme teď v čase. 24.7., zhruba půlnoc, Ochutnávková pivnice v Brně. Celí zpocení, s krosnama na hranici letištního váhového limitu, v ruce pivo na přivítanou a v hlavě s jedinou myšlenkou: "Jak to kruci mohlo tak rychle utýct?!" 

Abych vám objasnila a ukázala, co všechno stihlo tak rychle utýct, posuneme se opět v čase (poslední dobou je to oblíbený motiv v literatuře a filmech, tak proč bych ho nemohla využít i na blogu :D) a přistaneme někde na přelomu března a dubna 2023. Do času, kdy celá akce Kanada 2023 začíná.

Do Kanady jsme se celé ty čtyři roky toužili vrátit, o tom není pochyb. Paradoxně jsme ale možnosti na návrat moc nevěřili, měli jsme za to, že Kanada 2019 bude ta jediná, co v našich životech proběhne. Až kolem nového roku nastala vhodná konstelace hvězd a najednou nebyl důvod, proč znovu nejet. A tak si, s lehce roztřesenými prsty, kupujeme letenky, několikrát vysedáváme u PC při čekání na otevření rezervací na naše vytoužené kempy a treky, nabalujeme krosny, lékárničku, sušený jídlo, stany... a za tři měsíce od úvodní konverzace stojíme na letišti ve Vídni a čekáme na odlet. 

Oba lety zvládáme v pohodě (ten první, mezi Vídní a Frankfurtem je dost turbuletní) a skoro se ani nenadějeme a dosedáme na runway ve Vancouveru. Jen s jedním detailem - ráno jsme byli 4 a teď už jsme jen 3. Kdepak, HonzaD (můžete si ho pamatovat z loňského epického sjíždění Vltavy - klik) nenastoupil do špatného letadla. On nenastoupil do žádného. Těsně před odletem z Frankfurtu se dozvěděl, že nemá platnou ETA (elektronická turistická víza) a nechali si ho na letišti s tím, že se to vyřeší. Najednou bylo jasné, proč mu nefungoval online check-in. Nikdo nám ale ani ve Vídni, ani na infolince, nedovedl říct, co je špatně a tak se chudák dostal do pasti až v Německu. Chyba podle všeho vznikla na kanadské straně - ETA systém měl jakýsi výpadek a důležité info se nepropsalo. HonzuD to tak stálo jednu noc v hotelu navíc a přiletěl až o den za námi... 

Jídlo od Lufthansy docela ušlo :)

My tři zbylí vyzvedáváme v tu dobu krosny, chytáme taxík (za 38 CAD) do centra a šťastně se shledáváme s Nelou a Petrem, u kterých na dvě noci rozbíjíme tábor. Po zotavení se, úvodním panáku a sdělení si novinek se vydáváme projít do města a připomenout si Vancouverská zákoutí. Den pak zakončujeme ve Stanley Parku v hospodě Stanley Park Brewing (mapa, web). 

Druhého dne provádíme frontální útok na náš oblíbený obchod Costco a nakupujeme rýži, omáčky, tuňáky, repelenty, toaleťáky a další nezbytné věci na cestu. S klukama pak ještě procouráme město, počkáme na přijezd HonzyD a jdeme si pak všichni sednout na večeři do naší oblíbené rámenárny Jinya (mapa, web). Večer nabalujeme auto (půjčené od Nely, děkujeme ještě jednou!), pochutnáme si na koktejlu od Petra a jdeme chrnět. 

Taky jsme si zašli na oběd do "typical American" restaurace The American. Mno, při vzpomínce na ty hnusný cibulový kroužky (který jinak zbožňuju), se mi zvedá kufr ještě teď :D

Rámen v Jinya:

Třetí den je dnem velkého odjezdu. Loučíme se s Vancouverem a kolem hranice Kanady s USA se probojováváme na východ a pak na sever, přes Merritt a Kamloops. První stanová noc z celkem 23 se odehrává v nám už známém kempu Martha Creek -  před čtyřmi roky jsme tu taky začínali :) 

Mobil nám moc nedržel na držáku, ale tři balíčky kapesníků to vyřešily:

Kousek od Martha Creek:

Krátká zastávka u Moses Falls kousek od Martha Creeku:

Kemp v Martha Creek:

Čtvrtý den zvedáme kotvy a míříme do kempu v Kicking Horse. Než se tam ale dostaneme, uděláme si dvě zastávky. Tou první je Loop Brook - krátký naučný okruh o železnicích v místních horách. A tou druhou jsou známé vodopády Takakkaw Falls. Je to pravdu impozantní padající voda! A když přijdete dostatečně blízko, taky vás hezky osprchuje :D Od Takakkaw vede ještě cesta k nedalekým Angel's Staircase Falls.

Mapa Loop Brook: https://mapy.cz/s/kabehofafa

Mapa Takakkaw Falls: https://mapy.cz/s/docugaharu

Takakkaw falls:

Angel's Staircase Falls:

Pátého kanadského dne balíme krosny a stany a chystáme se na naše první back-country! A tím není nic menšího, než oblast kolem Lake O'Hara v NP Yoho. Autobus (součást rezervace kempu) nás dopravuje až k tábořišti, dostáváme pár informací od rangerů a pak už si stavíme stany a vyrážíme na první výlet. Pěšinka nás vede lesem až k Lake McArthur, kde to počasí už nevydrží a spustí na nás bouřku s krupobitím tak intenzivním, až HonzoviK zbydou na rukách malé fialové modřinky :D Bouřka nás naštěstí netrápí dlouho a do tábora docházíme už celkem sušší. Těsně před dosažením stanů se v lese nečekaně setkáváme se severoamerickým dikobrazem, jak se pokouší přejít potůček po mostku. Šel z něj respekt :D

Mapa Lake McArthur: https://mapy.cz/s/kenobofefo

Takhle se kempuje na Lake O'Hara - pro svůj stan máte takovouhle přihrádku, celkem jich je tam 30 a na každé můžou být maximálně 4 lidi. My okupovali přihrádky dvě - 4 lidi ve 2 stanech.

O kousek dál jsou pak antimedvědí skříňky na uskladnění jídla a dalších voňavých věcí, stolečky a wc:

Cesta na Lake McArthur:

Lake McArthur:

A to je on, severoamerický dikobraz! Z prvního setkání mám jen fotku jeho zadku, ale v příštím článku vás čeká mnohem lepší záběr ;)

Den šestý využíváme k nejdelšímu výletu. Šmatláme si to kolem Mary Lake, na překrásnou vyhlídku nad ním, a pak dál směrem na Opabin lake, kde kolem nás pobíhají dva marmoti a jedna zvědavá veverka. Potom pokračujeme na Oesa lake [ouísa], dáváme druhou pauzu a na závěr slézáme dolů k Lake O'Hara. A za odměnu si v tom ledovým (a ledovcovým) jezeru dáváme koupačku :)

Mapa: https://mapy.cz/s/gufucadunu

Lake O'Hara z výšky:

Mount Huber (3348m), všimněte si té špidlaté korunky na vrchu:

Vršek Mount Huber:

Takových malých chundelatých potvůrek tam pobíhá spousta :)

Seven Veils falls:

Lake O'Hara:

Jelikož sedmého dne končí náš pobyt u Lake O'Hara, balíme po snídani stany, schováváme je spolu s krosnami do boudičky sloužící jako úschovna a jdeme se ještě rychle projít k Morning Glory Lakes a Linda lake. Kromě hezkých výhledů a přehršle komárů potkáváme ještě jednu zajímavou věc: strom s orvanou kůrou od medvěda. Toho nikde ale nevidíme, jen marmota poskakujícího v sutích. Naposledy si pak namočíme nohy v Lake O'Hara, nasedáme do busu a odjíždíme z tohohle nádhernýho kousku země.

Mapa: https://mapy.cz/s/jutevekahe 

Linda Lake:

Ještě poslední pohled na Lake O'Hara:

Jelikož potřebujeme doplnit potravinové zásoby, ulovit pohledy a nějaké to pivo, vydáváme se nejdříve do Fieldu, kde k našemu zklamání ale není jediný normální obchod. Potřeba nákupu nás zavede až do ne příliš vzdáleného Lake Louise. Při té příležitosti se ještě pokoušíme zajet přímo k jezeru a dát si kochací chvilku, ovšem svět se za čtyři roky trochu změnil a parkoviště dnes už není zdarma, ale za 21CAD/den. No, Lake Louise sice pozdravit nejdeme, ale za to si k večeři děláme první buřty, topíme ohýnek a je nám fajn :)

Osmého dne se z kempu v Kicking Horse, kam jsme se po Lake O'Hara zase vrátili, vydáváme k populárnímu Emerald Lake. Zde máme v plánu výšlap nahoru k Yoho lake. Což o to, není to zas tak náročná trasa, ale slunko šíleně peče a jen začátek cesty, co vede po rovince v témeř vyschlém oblázkovém řečišti, nám dá slušně zabrat. Dokud v cca půlce cesty nezačne les, leje z nás jak z konve. V cíli nás ale čeká moc pěkná odměna - krásné malé jezírko s dvěma volnými červenými židličkami k posezení :) Cestou nazpět obkroužíme Emerald Lake, pokocháme se pěknými chatkami na jeho břehu, prošmejdíme gifťák a odjíždíme do kempu. 

Mapa: https://mapy.cz/s/mopenubeja

U Emerald Lake jsou tyhle hezké chatičky k pronajmutí:

Emerald Lake:

Yoho Lake:

Cestou do kempu jsme se zastavili ještě na Natural Bridge:

Den ale ještě nekončí a tak se po večeři vydáváme najít opuštěnou mašinku někde v lese nad Kicking Horse. Mašinku, ve společnosti medvědích bobků, po chvíli zmatku nacházíme, a jelikož se nám nechce vracet stejnou cestou, pokračujeme prostě dál. Mapy v těchto místech neukazují zhola nic a tak nám nezbývá, než jít kolem železnice, přes obrovský násep, dálnici a kupu šutrů až zpátky do kempu. Přímo u něj se v křoví krmí černý méďa :D Byl ale tak dobře schovaný, že nemám jedinou použitelnou fotku :(

Jelikož je potřeba odpočívat, vyhlašujeme devátý den jako odpočinkový a tak nějak "děláme nic". Opouštíme Kicking Horse a přesouváme se na dvě noci do Goldenu (jelikož je zrovna Canada Day víkend a kempy jsou všude plné a v Kicking Horse už nebylo místo). Golden je takové malé, celkem hezké, městečko, ve kterém si zajdeme na zmrzku a okoukneme přehlídku automobilových veteránů. 

Po zbytek horkého dne odpočíváme v kempu, pečeme buřty a hrajeme Labilní jednorožce.

Kempový zevl - stany, jídlo, pivo, karty a neustálé přesouvání stolečku do stínu :D

Poslední výlet, na který vás v tomto článku ještě vezmu, vede desátého dne na vyhlídku těsně pod vrcholem Mount 7 (nazývaný také jako Beaverhead Peak) nedaleko Goldenu. Kopec je populární svými cyklotraily a vzlétací plochou pro paraglajdisty. Cesta na vrchol, respektive vyhlídku pod jeho vrcholem, ale vede mnohdy strmě do kopce a člověk se sem tam ptá, proč to vlastně dělá. Není to ale zas tak daleko a poté, co vylezete ze stromů na poslední vyhlídce, se kolem vás otevře dechberoucí výhled na všechny okolní hory a Golden pod vámi :)

Mapa: https://mapy.cz/s/pufotajufu

A toto je Ptermigan - bělokur horský. V zimě je celý bílý a přes léto splývá s okolím díky hnědo-rezavému zbarvení:

A to je prozatím vše! Doufám, že jste si první část kanadského putování užili a že se v příštím článku k naší cestě zase připojíte :) Můžete se těšit na krásná jezera, ledovec, společenská WC, koupačku, spoustu veverek a taky dýmu!

Mějte se krásně!

Vaše Jíťa :)

Tipy a triky na závěr:

• letěli jsme s Lufthansou
• veškeré vybavení  (stany, spacáky, oblečení atd) kromě jídla jsme dotáhli z ČR, přece jen nechcete jet na tak dlouho s neprověřenou výbavou :D
• do Costca potřebujete mít členskou kartičku
• vízová povinnost: pro vstup do Kanady potřebujete elektronická turistická víza ETA, žádá se o ně tady: https://www.canada.ca/en/immigration-refugees-citizenship/services/visit-canada/eta.html a stojí to 7 CAD
• rezervace kempů/treků se otevírají obvykle v únoru nebo březnu, všechny informace obsahuje tahle stránka: https://parks.canada.ca/voyage-travel/reserve
• musíte si udělat účet
• rezervační systém je od roku 2023 pozměněný - půl hodiny před otevřením registrací na daná místa čekáte v "předsálí", poté dostanete vlastí pořadové číslo a až na vás dojde řada, systém se vám zpřístupní. Nemusíte tak sice úspěšně zabookovat co a kdy jste chtěli, ale systém nepadá a možnost něco si zaregistrovat dostane každý. A když to nevyjde, koukněte se na jiná místa, v Kanadě je to super všude :)
• bookujete si konkrétní kempy, místa v nich a datumy, včetně počtu účastníků
• každá rezervace se hned platí, platba je nevratná (ale ceny za kempy nejsou nijak závratné, když náhodou do nějakého vámi rezervovaného nedorazíte, není to finanční tragédie)
• je fajn si všechny rezervační formuláře vytisknout a vzít s sebou
• funguje to stejně v Národních i Provinčních parcích, ty Provinční mají ale své vlastní weby (obvykle podle názvu provincie nebo samotného parku) - např. provinční parky Britské Kolumbie rezervujete tady: https://bcparks.ca/reservations/
• součástí rezervací byl letos mnohdy i fire permit (ale ne pokaždé, je lepší se zeptat při checkinu do kempu) - samozřejmě s výjimkou backcountry kempů (Lake O'Hara) a míst, kde bylo kvůli vysokému riziku požárů zakázáno dělat oheň
• celá cesta - letenky, doprava na místě, jídlo, ubytování, atd - nás vyšla na cca 65k Kč za jednu osobu na jeden měsíc (23.6.-23.7.2023)
• vše jsme si od začátku do konce plánovali a realizovali sami
• cestovali jsme ve 4 lidech