Kanada 2023 - 3 - Skyline Trail

21.12.23


Jeden z nejkrásnějších treků světa, 44.1km dlouhý, z toho 25km vede nad hranicí stromového pásma. Plný neskutečných výhledů, údolí, marmotů, ticha a... no, však nahoďte krosnu a pojďte šlapat se mnou! :)


Sedmnáctý den v Kanadě začíná pěkně brzo ráno ve Wapiti kempu v Jasperu. Balíme stany, sedáme do auta a ranní mlhou jedeme vstříc Maligne lake. Je to krásné jezero jen kousek vedle Jasperu a shodou okolností je zde taky výchozí bod právě na Skyline trail. Cesta nám zabere asi hodinku a za tu dobu zvládneme potkat spoustu zvěře - jeleny, kojoty pobíhající v šeru lesa, a k mojí obrovské (ale fakt OBROVSKÉ) radosti i losa. Jo, opravdického živého losa!




U Maligne lake na parkovišti vaříme snídani a dosušujeme stany a čekáme, než David odveze auto na druhý konec Skyline trailu a dojede autobusem zpátky za námi. Chceme totiž mít auto dostupné na druhé straně a nemuset na konci běžet a snažit se stíhat autobus, proto tahle ranní operace. Ta nakonec dopadá úspěšně, auto si od nás v cíli na skoro tři dny odpočne a nám čtyřem už nic nebrání vykročit na tu slavnou cestu. 


Skyline trail si můžete naplánovat na kolik dní chcete (a hlavně podle toho, jak a která tábořiště se vám povede zabookovat :D). Ujít ho můžete klidně za jeden den, pokud se na to cítíte. My jsme zvolili dvounoční variantu s bivakem na tábořišti Snowbowl a Tekarra. První den, od Maligne lake do Snowbowlu je to nějakých 13 km a necelých 700m nahoru. 


Jde to dobře, většina cesty vede lesem a do kopce stoupají rozumně namotané serpentiny. Cestou dostáváme od jedné v protisměru jdoucí paní alert, že se v okolí pohybuje grizzlí máma s grizzlím mrňousem a tak stoupačka lesem dostane lehce dobrodružný nádech, kdy za každým druhým stromem čekám medvěda. Bohužel (eh, bohudík), grizzlíky za celý den nepotkáme, ani je neuvidíme v dálce, zmizeli před námi pryč. Tento den má pro nás ale připravený jiný highlight. Sotva se dohrabeme do sedla Little Shovel Pass, objeví se před námi asi to nejkrásnější údolí, co jsem kdy viděla. A když jím projdeme a otočíme se zpátky, vidíme v dáli špičatý hory.... 


Do tábořiště Snowbowl už je to z údolí jen kousek. Rozbíjíme tábor, vaříme si čínský polívky a každý po balíčku AdventureFood, snažíme se přežít pražící odpolední slunko (bohužel, na místě se stolečky, kde se dá vařit, nebyl vůbec stín) a nakonec se vděčně zachumláme do spacáků... 

Pro každý stan je připravená takováhle plošinka:

Slunko odpoledne pražilo opravdu hodně :D



Noc proběhla v klidu, žádný méďa nás nešel zkontrolovat, a tak se soukáme zpátky do pohorek, nahazujeme krosny na záda a pokračujeme osmnáctého dne po Skyline Trailu dál. Dnešní etapa je nejvýživnější - uprostřed nás čeká obávané cosi, čemu se říká The Notch, a podle map je to pěkně prudké. No, ale ještě předtím si užíváme lehce stoupající pěšinku vedoucí loukami, které zvolna přecházejí do jemné suti. A právě někde na tomhle přechodu se setkáváme se skupinkou zvědavých marmotů, kteří kolem nás krouží a dokonce si přijdou šťouchnout čumákem přímo do kamerky :D

Marmoti!

Po tomto milém intermezzu na nás vykoukne The Notch. Je to vlastně jen prudký suťovitý kopec se zbytkem loňského sněhu uprostřed, ale jde z něho respekt. Naštěstí se na vršek jde z pravého boku a ne prostředkem :D Ale i tak se to pod nohama mnohdy trochu sesype, zahrabeme si, chytíme pár křečí, tepovka vyletí hezky nahoru... a ani se nenadějeme a máme to nejobávanější místo celého Skylinu za sebou :) 


Za sebou ale máme taky bouřku, a to pěkně strašidelnou. Moc se tedy nezdržujeme a svižně pokračujeme v cestě. Bouřka si to naštěstí na Notchi rozmyslí a místo na nás odbočuje doprava a dopřeje nám jen pár kapek a epickou oblohu k výhledům na okolní hory. My mezitím začínáme zvolna klesat úbočím až do údolí pod majestátní Mt. Tekarra. A protože máme do večera spoustu času a zase na nás vysvitlo sluníčko, uvelebujeme se na velkém šutru, sluníme se, pozorujeme kolem pobíhající marmoty a užíváme si toho, že nic nemusíme a široko daleko kolem nás nikdo není. 

Siesta :)

Do tábořiště Tekarra to nemáme daleko. Stejně jako včera stavíme stany a vaříme velmi podobnou večeři. Na tu se k nám přidává asi trilion komárů, takže musíme párkrát obnovit svůj repelentový nános, abychom přežili. 

A v noci si s Davidem dáme malou přestávku ve spánku a zkoušíme udělat pár nočních záběrů. Video si toho bohužel neodnášíme, ale zato jsem zvládla udělat pár fotek :) 


Třetí a poslední den na Skylinu (devatenáctý kanadský den) je tu! Obletováni hejny komárů balíme a s nadějí na snídani na nějakém méně zakomářeném místě opouštíme Tekarru. Takové místo ovšem nenacházíme, a tak nakonec snídáme u cesty a snažíme se z těch blanokřídlých potvor nezbláznit :D Ale ty výhledy, co i dnes cestou máme! Šlapeme si to přímo pod Signal Mountain a krajina kolem je zase trochu jinačí, než třeba na Notchi nebo v údolích před ním - tentokrát mi evokuje Irsko a Skotsko. 

A protože máme spoustu času a nikam nespěcháme, dáváme si cestou ještě malou odbočku na Signal Mountain Lookout, na které pod sebou máme celý Jasper jako na dlani! Pak už nás čeká jen nekonečné trmácení směrem dolů, na parkoviště u Maligne Canyon, kde na nás čeká naše vozítko. Tahle poslední pasáž je až moc dlouhá, až moc nezáživná a až moc nás z ní rozbolí nohy (a vlastně všechno :D). Celou cestu jdete lesem po široké cestě, nic nevidíte a to utrpení ne a ne skončit :D


Se Šmudlinkou (náš prachem pokrytý Ford Escape) se nakonec v pořádku shledáváme, sundáváme krosny a pohorky a s radostí konstatujeme, že jsme to zvládli. Přešli jsme Skyline Trail. 

A víte co? 

On je fakt krásnej! :) 


Takže takhle jsme se měli na Skylinu! Po něm jsme se vrátili na pár dní zpátky do Jasperu - o tom už jsem vám vyprávěla v předchozím článku - Kanada 2023 - 2 - NP Banff & Jasper

Věděli jste ale, že v Kanadě jsou i polopouště a kaktusy? Tak přesně na taková místa vás vezmu v příštím kanadském článku! A taky si v něm zajezdíme na kolech! :D

Vaše Jíťa


============


Tipy & Triky na závěr:

  • Mapy všech tří úseků:
  • vodu najdete na každém tábořišti - obvykle v podobě potůčku, ze kterého se dá v pohodě nabrat
  • na tábořištích jsou místa pro stany, místo na vaření a antimedvědí skříňky na baťohy a všechno voňavé
  • vezměte si ten repelent, nepodceňte to :D
  • s sebou jsme na zádech nesli stany, vaření, nějaké to jídlo, lékárničku, náhradní ponožky a každý vlastní camelbag s vodou
  • tábořiště se bookují stejně, jako jakékoli jiné kempy v národních parcích - všechno najdete tady: https://parks.canada.ca/voyage-travel/reserve 

 ============

A na závěr ještě VLOG ze Skylinu, abych vás tam mohla přenést trochu více naživo :)




Mohlo by vás zaujmout...

6 komentářů

  1. To je úžasné, ta Kanada je prostě nádherná! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je! A nejvíc se mi líbí, že na spoustě míst tam můžeš být úplně sama! :)

      Vymazat
  2. Ta příroda, to je prostě něco. Fakt nádhera :) Z medvědů bych teda byla posraná až za ušima... :D Kolik hodin denně jste tak zhruba chodili ? :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Medvědi jsou vlastně v pohodě, oni po tobě přes léto nijak moc netouží, žrádla mají všude dost a když tě cítí, radši utečou :)
      Vyráželi jsme obvykle kolem 8h a nijak zvlášť nespěchali, na tábořiště jsme docházeli tak v 15h. Ale cestou jsme si dali pár zastávek, odpočinuli, kochali se...

      Vymazat

Už jste četli tenhle článek?

Chorvatsko 2023

Tenhle příběh začíná… téměř koupí letenek do Kodaně. Konec března se blíží a já potřebuju vybrat loňskou dovolenou a pokukuju po solovýletu do Dánska...

A co tento?

Tenerife 2022 - Teide & Loro

I když mi přijde, že už je to snad měsíc od chvíle, co jsme vkročili na tenerifskou půdu, opak je pravdou: je za námi pouze pět dní a před námi jenom dva...

A nebo tenhle?

Jizerky 2023

Rok se s rokem sešel, podzim za okny vystřídal léto a to pro nás znamená jediné: je čas se zase sejít. S mojí bandou, zašít se na chatě v horách, na naší tradiční...