Knossos

24.7.17

Součástí mé vzdělávací položky na erasmu je (mimo ajťácké předměty) i řecký jazyk a dějiny Kréty. A právě v rámci "dějin" jsme se s erasmáckou skupinkou jednoho listopadového dne vydali pod vedením našeho profesora-lingvisty-archeologa (dále jen "G.O.") do paláce nesoucí název Knossos.


Knossos leží jižně od Heraklionu, asi 20 minut jízdy autobusem číslo 2 ze zastávky ΠΛΑΤΕΙΑ ΚΟΡΝΑΡΟΥ ([:platia kornaru:]):





Knossos je považován za jedno z hlavních sídel tzv. Minojské civilizace, která na Krétě působila od cca 3500 př. n. l. až do cca 1400/1300 př. n. l. Palác zabírá cca 14 000 m2, a má se za to, že ve skutečnosti byl ještě mnohem větší - to, co dnes můžete vidět, je podle některých pouze asi 1/5 celkové původní rozlohy.

Palác byl nejen sídlem vládců, ale také kulturním a administrativním centrem. Odhaduje se, že v jeho zdech mohlo žít 2000-8000 lidí (v období největšího rozkvětu). Budovy, ze kterých je palác "složen" nejsou pouze přízemní, nýbrž mnohé měly 3-5 pater (a v některých místech jsou poschodí stále patrná, můžete se mezi nimi dokonce projít).



Možná by vás mohla napadnout otázka, proč byl palác postaven tak daleko od moře? Ptáte se správně ;) Bylo to kvůli dobrému zdroji pitné vody (především) a také i kvůli stavebnímu materiálu - hned vedle Knossu se tyčí hora s poněkud plochým vrškem, která minojcům sloužila jako zdroj kamene.




Knossos byl objeven v roce 1878 člověkem jménem Minos Kalokairinos. Ten také odkryl několik prvních částí paláce, než mu byly práce znemožněny z politických důvodů. Poté, co byla v roce 1898 ustanovena Krétská republika (osamostatnění od Turecka - tedy, tehdejší Ottomanské říše), ujal se vedení Arthur Evans - celou oblast koupil a od roku 1900 prováděl rozsáhlé archeologické práce. Většina toho, co dnes můžete vidět, spatřilo světlo světa právě díky Evansovi a jeho týmu.


Evansovi někteří vyčítají, že jeho restaurátorské práce zašly příliš daleko a že palác takovou podobu, jakou mu Evansův tým vdechl, nikdy neměl. Kritika se váže obvykle k freskám - Liliovému princi, Delfínům, Trůnnímu sálu,... - kde můžete vidět nové zářivé barvy a opravené části obrazů. Jak G.O. poznamenal: "Víte, ono je jednoduchý kritizovat, ale přijít s něčím vlastním a udělat to, to chce odvahu. A Evans musel mít pořádný koule na to, aby se pustil do tak rozsáhlého a náročného restaurování - zvlášť, když mnohdy z těch fresek zbyly jen úlomky a prach na podlaze. Takže nebýt jeho, tak možná dodnes nemáme představu o tom, jak některé obrazy mohly vypadat - i když to možná není úplně dobře a třeba to tak nikdy nevypadalo."

Trůnní sál. Trůn samotný byl původně z alabastru:

Co o Knossu víme z mýtů a historie? Možná někteří znáte příběh o králi Minoovi jeho manželce Pasiphae, bílém býkovi, Minotaurovi, labyrintu, Daidalovi a Ikarovi... A právě s těmi všemi je podle pověstí Knossos spojen. Na místě, kde palác leží, byla totiž nalezena spousta mincí a dalších předmětů, které často nesou symboly býka či labyrintu - a kdo jiný, než král Minos, dal příkaz ke stavbě labyrintu pro minotaura? Jistě, jsou to jen pověsti, ale jak pravil G.O.: "Nejdřív byla mytologie, s písmem přišly dějiny a historie." Podobně možná uvažoval Evans, když prohlásill Knossos za sídlo bájného Minoa a tehdejší civilizaci za minojskou.


Zánik minojské civilizace se datuje někdy do roků mezi 1400-1300 př.n.l. Na vině bylo nejspíš mnoho faktorů - výbuch sopky na ostrově Théra (dnešní Santorini), častá zemětřesení, a nejspíš také vpád jiné civilizace, "mořských národů". Knossos nicméně nebyl docela opuštěn po zániku minojců - po 1400 př.n.l. byl upraven, trochu přestavěn, a sloužil jako sídlo dalším kulturám. Postupně se ale hlavní administrativní sídlo přesunulo na pobřeží, do vzikajícího města Chandak (či později Candia) - čili do dnešního Heraklionu, a na Knossos se zapomnělo.

Sloupy a freska s býkem. Kolem vede jedna z tehdejších hlavních přístupových cest do paláce:

Chcete-li si o Knossu přečíst více, pak navštivte tyto stránky:
Zde jsou informace ke vstupu a vstupnému: http://odysseus.culture.gr/h/3/eh355.jsp?obj_id=2369
Jakožto student s ISICem či jiným studentským průkazem) se dovnitř dostanete zdarma. Volný vstup je umožněn taky v určitých dnech a dále pro určité skupiny lidí (handicapovaní, rodiny, atd.) - však si pročtěte onen dokument :)


V paláci jsem byla dvakrát - jednou s erasmáky a podruhé s kamarády, kteří za mnou přijeli na návštěvu. Prohlídka nám pokaždé zabrala cca dvě hodinky. Teda, já jsem se courala, obdivivala a fotila, takže mi to trvalo mnohem dýl a ostatní už čekali na kafi v přilehlé restauraci. :D
Doporučila bych vám odpolední prohlídku - dopo a přes poledne bylo v paláci spousta turistů, a po cca 14h už bylo vevnitř celkem prázdno a nikdo mi nelezl do záběru. Přijedete-li mimo turistickou sezónu (od prostředka listopadu), pak budete mít Knossos skoro celý pro sebe :)

Toliko ke Knossu, který vám směle doporučuju k prohlídce, pokud se kdy budete vyskytovat v Heraklionu :)
Vaše Jíťa :)

P.S.: Výše uvedené řádky týkající se Knossu jsou převyprávěné vyposlechnuté informace z prohlídky a z hodin historie Kréty a taky z přečtených materiálů v muzeu a na internetu => nemusí se tedy jednat o naprosto správné údaje, berte mě s rezervou a v případě zájmu si dohledejte více informací ;)


Nakonec tu máme ještě můj klip z Knossu:


A ještě přídávám zdařilý přelet dronu s kamerou přímo nad palácem, stojí za to se podívat! :)



Mohlo by vás zaujmout...

0 Comments

Už jste četli tenhle článek?

Doby Západné Tatry 2020

"...tak ti nevím, jestli jsme víc my dobyli Tatry, nebo Tatry dobily nás..."Ne, není to chyba, to měkké "i" v druhé části věty. Když jsme se v květnu, celí natěšení z předchozí letní...

A co tento?

Tenerife 2022 - Teide & Loro

I když mi přijde, že už je to snad měsíc od chvíle, co jsme vkročili na tenerifskou půdu, opak je pravdou: je za námi pouze pět dní a před námi jenom dva...

A nebo tenhle?

Jizerky 2023

Rok se s rokem sešel, podzim za okny vystřídal léto a to pro nás znamená jediné: je čas se zase sejít. S mojí bandou, zašít se na chatě v horách, na naší tradiční...