Švýcarsko 2020

4.10.20

"...země tunelů, kruhových objezdů a elektrických ohradníků..."

...a taky nádherných hor, čokolády, hodinek, nožů, sýrového fondue a všudypřítomného cinkání kravských zvonců na neuvěřitelně zelených loukách. Švýcarsko! 

Do švýcarských končin se vydáváme na přelomu prázdnin v šesti lidech ve vypůjčeném Renaultu Traffic. Po cca 12 hodinách jízdy přes Česko, noční Německo a motání se po švýcarských vesničkách v 7h ráno kotvíme ve městečku Fiesch. Kulíme se z auta ne moc vyspaní a notně rozlámaní, nicméně nadšení z faktu, že se nám letos vůbec povedlo dostat se za hranice (a to prosím jen s jedinou kontrolou na švýcarských hranicích). A jako první dobrodružství nás - po vyřizování Swiss Half Fare Card - čeká procházka k největšímu údolnímu ledovci v Alpách. Vzhůru na Jungfrau-Aletsch!

Mapa je tady: https://mapy.cz/s/kovatufuse


Aletschský ledovec je cca 23km dlouhý a táhne se krásným horským údolím, ke kterému přicházíme pěšinkou vedoucí mezi horskými loukami, dlouhatánským tunelem a kolem průzračných jezírek (Aletsch Panorama Weg). Radost nám, kromě ledovce a okolní přírody, dělá i chatička Gletscherstube Berghütte, kde mají pivko a jídlo :)



Náš pobyt na švýcarské půdě se dá nadále v podstatě rozdělit do tří částí podle oblastí, ve kterých jsme se pohybovali...

[1] Zermatt

Naší první destinací je okolí populárního Zermattu. Úmysl rozbít tábořiště v kempu v Täschi je překažen jeho plnou obsazeností a tak nakonec stavíme stany v kempu Attermenzen v Randě. Není to špatné místo k životu, jen bychom uvítali víc stolečků a laviček za účelem většího komfortu při snídani či večeři. :)

(c)HonzaK

Zermatt:

O marmoty člověk ve Švýcarsku zakopává na každém rohu - když už ne v přírodě, tak ve městech je to samý plyšák (od malých po obrovské), obrázky, názvy, a v Zermattu to dotáhli asi úplně nejdál: mají tam marmotí kašnu! :D


První výšlap podnikáme kam jinam, než za nejslavnější horou Švýcarska - Matterhornem. Pomáháme si z Zermattu lanovkou do stanice Schwarzsee (cca 2550m.n.m) a po celodopoledním výšlapu se objevujeme na terase chaty Hörnli Hütte (3250m.n.m), která se nachází přímo pod Matterhornem a je nástupním bodem pro horolezce mířící na jeho vrcholek. Dáváme si zde radlery a polívku, kocháme se horami, které jsou všude kolem nás a dokonce vidíme i pád odloupnuvší se části ledovce!

Mapa: https://mapy.cz/s/munejalujo

Tak to je on, Matterhorn!


Nejen Matterhorn je pěkně špičatý :)


Vyhlídka přímo pod nástupem na horolezeckou trasu nahoru:

Kolem je spousta ledovců:


Hornlihütte:

(c)HonzaD

(c)David


Druhý den se rozdělujeme na dvě skupinky. První míří na poněkud drsnější výšlap kolem hory Breithorn a druhá se vydává na celkem pohodovou procházku po Matterhorn Glacier Trail kolem ledovcových jezírek a naučných tabulí věnujících se geologicko-glaciální historii okolí Matterhornu. Potkáváme spoustu bludných balvanů, zajímavě zbarvených skalek, ledovcových potůčků a malinkých ostrůvků kvetoucích horských kytiček.

Mapa: https://mapy.cz/s/duduharude





Jak se měla skupina "Breithorn", tak to už vám povypráví HonzaK: "Tento jedinečný výstup na svoji, v životě první, čtyřtisícovku (Breithorn, 4164 m.n.m) skutečně hodně dlouho nezapomenu. Na tento majestátní, původně plánovaný, kopec, kam před námi šli i (amatérští) turisté, kteří viděli mačky poprvé v životě, jsme se sice nedostali (viz níže), ale zato jsme náhodou dobyli nějaký Matterhorn (nikdo nutně nemusí vědět, že to byl jen ten menší sourozenec svého vyššího bráchy -- Klein Matterhorn, 3883 m.n.m.). Ano, sem sice vedla lanovka, ale my (zkušení borci) si to vyšlápli (po sněhu a v mačkách) pěkně po svých, z předchozí, o skoro tisíc metrů níže položené stanice, čímž jsme sice každý (na pivo) ušetřili necelých 17 jednotek tvrdé švýcarské měny, neušetřili tím však své síly nezbytné pro zcela bezpečné pokračování v dalším výstupu. Tato výprava za čtyřtisícovkou se však následně stala nezapomenutelnou (a bude mi to pravidelně připomínáno evidentně ještě hodně dlouho) ne z toho důvodu, že jsme ji, onu horu, (asi ze strachu z její majestátnosti a nedostatku sil) nakonec vlastně vůbec nezdolali (houbelec, dělalo se špatné počasí!), ale z toho důvodu, že si z této výpravy kromě krásných vzpomínek odnáším také dlouhodobé, nikoliv však trvalé (?), následky v podobě nádherných, od slunce vypálených, dvou kosočtverců po obou stranách stehen. To víte, do šátku zabalený, od hlavy až k patě opalovacím krémem namazaný, ale větrání na kalhotech si v té sluneční výhni inteligentně rozepnu :D ... "To víte, milé děti," dědeček v úžasu svých vnoučat rozepíná a kvapně stahuje kalhoty, "a toto mám od doby, kdy jsem lezl na Matterhorn." :D"

Na Klein Matterhornu, (c)Adam:

(c)David

(c)David

(c)David

Na třetí den se počasí rozhoduje ne moc spolupracovat, a tak se zatahuje a přichází mrholení střídané deštěm. To nás ovšem neodrazuje od cesty do Saas Fee, kde se lanovkou Alipn Expres 1 vytahujeme do  stanice Morenia (2600m.n.m) (původně jsme ovšem mysleli, že jedeme do stanice asi o půlku výškových metrů níž, načež jsme - až za jízdy - jistili, že v mapa na tom místě neoznačuje zastávku, ale jen název trasy lanovky :D) a pak pomaličku scházíme dolů mezi sutí a loukami k chatě Gletschergrotte a odtud do Saas Fee. Cestou natahujeme uši a ostražitě koukáme kolem sebe - nevydali jsme se sem jen tak pro nic za nic! V těchto místech je totiž velká pravděpodobnost setkání s naším milovaným horským svištěm - marmotem :) Sviště nakonec potkáváme na jedné sjezdovce a nabízíme jim mrkev; jsou ale dost nedůvěřiví a když se přiblížíme na dostřel foťáku, mizí nenávratně ve svých norách. :( A jak poté zjišťuji, bylo by bývalo lepší, kdybychom se vyvezli přímo na Spielboden a šli dolů z tohoto místa - podle fotek je tam marmotů habaděj :D 

Přes noc nám tam nahoře trochu nachumelilo...




V Saas Fee se zastavujeme na jídlo v Zur Mühle a k našemu překvapení nás obsluhuje děvče ze Slovenska :D Takže k výbornému rösti, které zkoušíme na všechny způsoby, dostáváme ještě tip na oblast kolem Kanderstegu, kam bychom se mohli přesunout. Děkujeme! :)

(c)David


[2] Kandesteg

Po bojové poradě se čtvrtý den balíme, zamáváme Randě a vyjíždíme směr Visp, kde se nalodíme na autovlak a frčíme cca 15 minut 17km tunelem až do Kanderstegu. Námi vyhlídnutý kemp Rendezvous je plně obsazen (a to hlavně karavany) a tak se ubytováváme na druhé straně městečka ve skautském kempu v Kandersteg International Scout Centre. Kemp je obrovský, hezky vybavený, a za 6CHF si můžete i koupit dříví a udělat si v jedné z boudiček s krbem ohýnek a opíct buřta :) Jen recepci jsme hledali nejdřív trochu zmateně - není přímo v kempu, ale napravo za železničním mostem a řekou v jedné z velkých budov patřících ke skautskému centru. ;)


Na autovlaku:


Kandersteg je takovým malým, turisty ne moc objeveným městečkem, které má ale vesměs vše, co potřebujete - obchod, ubytování i nějakou tu hospodu a kavárnu. Do jedné z nich - Au Vieux Chalet - jsme se schovali před deštěm i my, a i když z nás byla obsluha totálně na větvi a chvílemi jsme si nebyli jisti, jestli nám donesou to, co chceme, pochutnali jsme si na rösti a dali i sýrové fondue :)

Fondue!

Po cestě zpět do kempu objevujeme geniální lavičku u jezírka, a protože se klukům povedlo sladit svoje RGB bundy s plechovkama, říkalo si tahle scéna o zvěčnění :)

Pátého švýcarského dne šlapeme z Kanderstegu po Via Alpina na Oeschinensee - modrozelené jezero schované v horském údolí. Ne nadarmo se této oblasti přezdívá "švýcarská Kanada" - při pohledu na jezero se nám vybavuje loňská procházka kolem kanadského Lake Louise :) 


Oeschinensee:




Šplháme až na chatičku Oberbärgli, odkud se nám naskýtá krásný výhled na jezero a pasoucí se krávy kolem. Po svačince se vrchní neznačenou pěšinkou pomalu vracíme zpět na hráz jezera a cestou si užíváme měnící se pohledy na jezerní údolí. 


(c)HonzaK







[3] St. Moritz

Během večerního pečení buřtů se rozhodujeme opustit Kandersteg a tak se šestého dne ráno přesouváme nejdříve do Luzernu, kde si projdeme hradby a taky dva dřevěné krásné mosty: Spreuerbrücle a Kapellbrücke (nejstarší dřevěný most v Evropě, postaven v r. 1333!).




Luzernské hradby:

Kapličkový most:



Po nákupu nezbytných surovin přejíždíme k jezeru Walensee a na pláži u kempu Gäsi si za 3CHF parkovného užíváme dvě hodinky cachtání v osvěžující vodě a taky dramatu o mnoha dějstvích v podobě neodbytné labutě, která se toužila přidat k plážovému grilování opodál relaxující skupinky a v pravidelných intervalech byla jedním pánem odváděna zpět do vody :D

Cesta nás vede na východ ke Švýcarskému Národnímu Parku, konkrétně do Zernezu. K našemu zklamání je několik námi preferovaných kempů už tradičně plných a tak se nám povede zamlátit kolíky do země až notně večer v TCS Camping St. Moritz. Což o to, není to špatný kemp, ale pan recepční to úplně nezvládal s informacemi. Když mu následující den ráno jdeme zaplatit, vůbec ho nezajímá, na kterém místě stojíme, jen nám dá cedulky s čísly na stan a popřeje nám šťastný pobyt. Po návratu z celodenní tůry se ovšem dozvídáme, že jsme úplně pitomí, protože stojíme na místě rezervovaném pro právě přijíždějící karavan a že nám přece všecko ráno bylo sděleno a že máme být na místech odpovídajících číslům na cedulkách na stanech (ani jedno z toho jsme se ráno nedozvěděli). Trošku se tam s recepčním pohádáme a stany odtáhneme na první volné místo o kus dál, protože na hledání oněch správných míst nemáme vůbec náladu a energii. Tož tak, ne vždycky se úplně daří :) 

Kromě téhle malé praštěné příhody si odnášíme ale jeden moc hezký zážitek, a tím je sedmého dne výšlap na 3050m vysoký Piz Nair. Cestička se vine kolem potůčku, stád krav (od kterých dostávám facku ocasem :D), jezera Lej Suvretta až nahoru ke stanici lanovky. 

Mapa: https://mapy.cz/s/duhatehake

To je on, Piz Nair :)

Výhled z vršku:



Jedna vtipná situace z vršku: Už se chystáme na sestup do Sv. Mořice, a procházíme kolem (asi) slavného golfisty, který chce za doprovodu kamer odpálit míček z hory kamsi do prostoru pod ním a dělat tak zbytečný bordel na horách. Golfista na nás kouká, jak mu nejspíš lezeme do trajektorie, a s nosíkem nahoru povídá (anglicky): "Vy chcete jít tudyma? Mno... tak asi jo no, tak asi můžete...". To mě totálně dostane, začnu se smát a česky mu za chůze odpovídám: "Jo tak ty mi budeš říkat, kudy já můžu jít :D No ty jseš tady ten pravej tyjo :D" Což vyvolá ještě větší smích celé naší skupinky a golfista zůstává nahoře poněkud zmateně koukat, jak si to štrádujeme dolů. Míček nakonec nachází asi o 200m níž velmi překvapený turista jdoucí v protisměru :)

Během sestupu taky potkáváme spousty našich milovaných marmotů - někteří mě nechali přijít přeci jen trochu blíž :) 

Po nekonečném a vyčerpávajícím sestupu se objevujeme ve Sv. Mořici a já si konečně pořizuju vytoužený nožík od Victorinoxu - Camper

Den osmý se nese ve znamení už méně náročného výletu přímo v národním parku: po kochací Nationalpark Wanderroute až na vršek Munt la Schera (2587m.n.m). Dávejte si zde pozor na kameny, jsou místy pěkně ostré! A taky na velmi přátelské čmeláky - jeden si nám sedl na batoh a nechal se nosit po celém vršku kopce :D Mno, a zapomenout nesmíme na marmoty - bylo jich tu v nižších polohách habaděj, stačilo jen koukat kolem :)

Mapa: https://mapy.cz/s/huhokurere







Plesnivec - symbol celého Alpského masivu (a dokonce i Tater):


(c)David

Tento den jsme se ale opět rozdělili na dvě skupinky. A tak, zatímco ta má se procházela kolem Munt la Schera, druhá si dala Mordor v podobě výstupu na Munt Baselgia (2945m.n.m), prošla kolem jezírek a slezla dolů do vesničky Lavin.  

(c)HonzaK

(c)HonzaK

(c)HonzaK

Poslední švýcarskou noc pak trávíme v kempu Sur En, kde nám velkou radost dělá bazén :)

Den devátý je dnem návratovým - zastavujeme se jen v Salzburgu, kde za velkého vedra pokoukáme několik uliček a Salzburger Dom, dáme si u řeky burgr a frčíme dál, až do Brna, kde celé naše švýcarské dobrodružství začalo :)

Tož takhle jsme se v té švýcarské zemičce měli! Podívali jste se tam taky někdy, a kam konkrétně? :) 

Vaše Jíťa


Komentáře některých spoluvýletníků:

  • David: "Podruhé v životě ve Švýcarsku a zase to bylo super, doporučuji národni park, kde nejsou lidi, protože tam nejsou lanovky a chaty, ale o to je to tam krásnější a pohodovější.  Akorát marmotů bylo málo :("
  • HonzaK: "Jedním slovem: NEZAPOMENUTELNÉ!!!"
  • Silva: "Švajčiarsko bolo pre mňa intenzívne :D: prvá sáčková polievka, nudle, potlačenie strachu z vody, prvý spánok v stane vedľa mačky, ale žiaľ nie prvý snehuliak nad 3000m, na to tam bolo celkom malo snehu. :("


Odkazy & Tipy:

  • Renault Trafic jsme měli vypujčený od AZ Dodávky v Brně
  • kempy nás vycházely na cca 90-100 CHF za noc (6 lidí, auto, 3 stany)
  • 1 CHF = 24.25 CZK (léto 2020)
  • přes hranice se dostanete jen na občanku (r. 2020)
  • Swiss Half Fare Card si můžete objednat v předstihu TADY a mít tak potom jízdenky na lanovky a vlaky za polovinu - Jíťa velmi doporučuje!
  • čokoládu si kupte v COOPu, mají tam velký výběr :) (a ta nejlevnější je stějně nejlepší :D)
  • dobrým suvenýrem je (kromě čokolády) podle mě pravý švýcarský nůž Victorinox. Paradoxně nejlevněji je prodávali v Zermattu ;) 
  • marmoty najdete ve Švýcarsku skoro všude na horách, doporučuju koupit si pytlík mrkve a nosit vždy pár kousků s sebou, nikdy nevíte, kdy se vám bude tahle lákací pomůcka hodit :)





Mohlo by vás zaujmout...

9 komentářů

  1. Jeste jeden tip od kolegyne z prace: kousek od st. Moritze v Silvaplane je camp primo u jezera, takze i moznost koupacky :)

    OdpovědětVymazat
  2. Nádherné fotky! Muselo to být parádní! Škoda, že já nezvládám moc chodit do kopců. Ale ty výhledy za to stojí! Jste dobrý, že jste zvládli cestovat i v tomhle období, my jsme byli prakticky celé léto doma...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdybys mě slyšla, jak mnohdy při drápání do kopce cedím nadávky... :D Ale je pravda, že za výhled člověk kopci tu námahu odpustí :)
      No, tak nějak jsme byli připravení na to, že nás na hranicích můžou otočit, že se budem muset vracet dřív, že půjdem do karantény... A stihli jsme to nakonec tak akorát, než nás Švýcarsko zařadilo mezi rizikové státy... :D A jinak jsme kromě Slovenska byli taky jen v Česku :)

      Vymazat
  3. Ooo Matterhorn, moje oblíbená hora! Toblerone miluji, ačkoliv Caillers ještě o chlup více. :) Nádherné fotky a jistě i zážitky. Už jen kvůli fondue stojí Švýcarsko za to.

    Z tvého itineráře jsem byla jen v Lucernu. Výstup na Pilatus nad městem byl jeden z mých nejsilnějších zážitků vůbec, i když marmoty jsem tehdy žádné nepotkala. Ráda bych se tam vrátila do hor a prošla toho více. Snad se mi příští služebku podaří patřičně protáhnout, když nebudu utíkat před koronavirem jako na jaře. :D

    Ve vlacích se dá jezdit za polovinu jízdného i se "supersaver" jízdenkami, kvůli kterým není nutné vyřizovat žádnou kartu. Je to takový malý tick při bookování online, který omezí rezervaci na jeden konkrétní spoj a srazí cenu na polovinu, jen o tom skoro nikdo neví. Na lanovky ale supersaver neplatí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za tip! Nám teda spíš vyhovoval ten Half Fare, protože jsme nemuseli řešit, na který vlak v který čas se dostaneme a jak to budeme stíhat a navíc jsme si hlavně v kolem Zermattu lanovkami dost pomáhali, abychom nějak sehráli dokupy trasu a odpoledne se horšící počasí, takže jsme potřebovali něco na obojí přepravu...

      A máš pravdu, už kvůli fondue stojí Švýcarsko za návštěvu :D

      Vymazat
  4. To je nádhera! Díky za virtuální výlet, tam se asi jen tak nepodíváme...

    OdpovědětVymazat
  5. nádherné fotky, ve Švýcarsku není nic, co by nebylo pastvou pro oči a lékem pro duši, Zermatt vypadá krásně!

    www.melissahartford.blogspot.com
    Melissa Hartford | lifestyle & fashion blogger
    Instagram

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Je pravda, že ve Švýcarsku je na co koukat na každým kroku :D

      Vymazat

Už jste četli tenhle článek?

Chorvatsko 2023

Tenhle příběh začíná… téměř koupí letenek do Kodaně. Konec března se blíží a já potřebuju vybrat loňskou dovolenou a pokukuju po solovýletu do Dánska...

A co tento?

Tenerife 2022 - Teide & Loro

I když mi přijde, že už je to snad měsíc od chvíle, co jsme vkročili na tenerifskou půdu, opak je pravdou: je za námi pouze pět dní a před námi jenom dva...

A nebo tenhle?

Jizerky 2023

Rok se s rokem sešel, podzim za okny vystřídal léto a to pro nás znamená jediné: je čas se zase sejít. S mojí bandou, zašít se na chatě v horách, na naší tradiční...