Říkala jsem si, jak mi to letos půjde, to psaní na blog. Že díky karanténě ušetřím spoustu času dojížděním do práce a můžu ho věnovat kreativitě. Že to třeba bude úspěšný blogovací rok.
A místo toho většinou jen čučím do prázdný stránky a zavírám ji s pocitem, že vůbec netuším, co bych vám měla vyprávět. Že těch "příběhů z karantény" je všude habaděj a číst další je-to-nahouby, společně-to-zvládneme či co-dělám-abych-se-necvokla článek by k ničemu nebyl.