Výhled z Koprovského...

Naše Prabosky v akci :D (ne, fakt nejsme Prabosem sponzorovaní, jen jsme si jejich botky docela oblíbili :D)

K této výpravě se pojí i historka ze štrbského kempu, která předčila i obrovský noční slejvák, kdy nám pod stany valila ledová voda. Spokojeně si to tak chrníme, když tu náhle, uprostřed noci, se vedle našich stanů, kde pod širákem spí pár borců, ozve šílený řev. Následně řveme leknutím i my, ač netušíme, co se děje. Po chvíli se dozvídáme, že jenoho ze sousedů podle všeho kousla liška, nebo to tak alespoň popisuje. Jak případ dopadl bohužel nevíme, po nějaké době přemýšlení odjeli borci hledat doktora a ráno už v kempu nebyli... 

Zapomeňme teď ale na strasti kempu, je na čase šlapat! Jako první jsme si dali Jahňací štít (2230m) nad Zeleným plesem. Odtud jsme pak slezli dolů a přes Svišťovku a Skalnaté pleso už témeř po setmění dorazili na Zamkovského chatu. 

Jahňací štít! (c) David

U Zeleného plesa... (c) David

Zbojnická chata... (c) David

(c) David

Ostatní tedy pokračovali dál na Východnú Vysokú a nebyla to tak úplně procházka růžovým sadem... Promokli, nachumelilo na ně, překonávali drsňácké skalnaté úseky... No však se na to podívejte :)

A zvládli to! Východná Vysoká :) (c) David

(c) David

ZIMNÍ DOBY TATRY

S koncem léta ale nepřišel konec dobývání! Přišla totiž výzva nová - zimní - ve které šlo o návštěvu 6 tatranských chat, před kterými jsme si opět měli udělat selfíčko (tentokrát ve stylové čepičce v barvách soutěže). A abychom už nechodili jen tak "na prázdno", 6 z nás se do výzvy aktivně nahlásilo. 

Chata Plesnivec - náš první zářez ve výzvě :) (c) David

Šlapeme na Solisko... (c) HonzaD

Záhadná fotka spodku mého baťohu s holemi a natahující se rukou vyjadřující... co vlastně? (c) HonzaD

Chata pod Soliskom... (c) David

Chata pod Soliskom... (c) HonzaD

V mačkách...

(c) David

Sněm Prabosek... (c) David

Na chatu u Zeleného plesa to šlo hladce - sice nám po cestě začalo fučet a chumelit, ale cesta byla pořád v pohodě šlapatelná. 

(c) David

Na druhý den nás ale čekala drsňárna: se vším vybavením a věcmi jsme se přesouvali na Téryho chatu - ovšem ne po klasické cestě, nýbrž přímo nahoru nad Zelené pleso, vybavení členstvím v ČHS, po sněhu a ledu do prudkého svahu vedoucího do Baraního sedla (2384 m). Šlo to pomalu, občas jsme se hrabali v nafoukaném sněhu, občas nešly zaseknout mačky, občas to trochu ujelo, někdy se dalo víceméně jít vzpřímeně, jindy jsme lezli po čtyřech s cepínem... A překvapilo nás, jak blízko pod Lomnickým štítem jsme!

Naše trasa... ZDROJ

(c) David

(c) MichalV

Jo, nahoru to byla makačka, ale co teprve dolů :D Kus toho šílenýho svahu jsem sjela po zadku a bála se, že mi to ujede a zastavím se až někde v údolí, a nakonec mě kluci dokázali přesvědčit, že to mám zkusit pozadu jako když se leze po žebříku. Jasně, šlo to, ale hrůza v očích mě opustila až skoro na rovince dole u chaty. Jeden z účastníků se nám dokonce kus po svahu projel a otestoval tak brždění cepínem :D Nakonec jsme ale všichni celí a zdraví doklouzali na Terinku a dali večeři, pár panáků na ten náš šílenej výkon a šli chrnět. 

A trasa dolů... ZDROJ

(c) David

Přes noc a i ráno foukalo a chumelilo a tak má iniciativa rozpůlit skupinu a s jednou půlkou dojít na Zbojnickou chatu dolem, po cestách, zatímco druhá půlka by zkusila přebouchat Priečné sedlo, byla nakonec přijata všemi členy, jelikož nikdo netoužil skončit pod lavinou, které jsme během cesty ostatně 2-3x slyšeli spadnout. Výprava za Zbojničkou ovšem byla ten den i tak odsouzena k zániku. Ještě než jsme slezli k Zamkovského chatě, sníh se změnil ve vytrvalý déšť. Nevzdávali jsme se a motivováni vyhlídkou teplýho čaje a polívky jsme se sunuli Velkou studenou dolinou. Kousek za půlkou do nás fučí tak, že se skoro nedá jít. Potkáváme skupinku dobře vybavaných horalů a na základě jejich slov "Aj v mačkách to tam se mnou hodilo o zem!" pokus o dojití na Zbojničku vzdáváme a vracíme se mokří a studení až na Zamkovského chatu, kde se nám daří se ubytovat a usušit se. 

U Terinky... (c) MichalV

Na druhý den je krásně, modrá obloha, sluníčko, teplo... Skvělá kompenzace za včerejšek :D A tak jsme se na Zbojničku vydali podruhé, v tričkách, slunečních brýlích a tak nějak na pohodu - s klidným vědomím, že ten den se nám opravdu podaří výzvu splnit :)

Zbojnička! (c) David

Tak jsme dobyli Vysoké Tatry! Doma se mi u postele houpe medaile s vločkou - ale víte co, ono to vůbec o té odměně nebylo. Hlavní na téhle celé dlouhé akci bylo překonání sama sebe, strachu, že na ten kopec nevylezu, že se někde skutálím ze svahu dolů a žádný cepín na světě mi nepomůže, že mě to odfoukne, že někde zmrznu. Tak přesně ostatně znělo i motto výzvy: "Překonej sám sebe!" A ono to za to sakra stálo, ať už v létě, nebo v zimě. :)  A jak to všecko hodnotí moje spřátelené horské kozy?

David: Když na mě poprvé vyskočila výzva DobyTatry, řekl jsem si, proč ne, aspoň když bude volný víkend nebude potřeba vymýšlet plány a ještě k tomu za mě zasadí jeden strom v Tatrách… Přihlášený jsem byl sám, tak jsem si řekl, že tam ty kamarády dotáhnu i tak a povedlo se :) Na první víkend jsme jeli jen dva, další víkend jsme již byli čtyři a na poslední dva vrcholy už nás vyráželo osm. Krásně to exponenciálně rostlo :D Když ohlásili zimní výzvu, nebylo o čem přemýšlet a hned jsme se všichni přihlásili a úspěšně zdolali všechny chaty. DobyTatry byly super motivací vyrazit do Tater a vylézt kopečky - i ty méně známé, upřímně, kdo zná Východní vysokou a byl tam… I díky tomu, že nám při všech návštěvách vycházelo počasí, je jasné, že se budeme účastnit i další letní výzvy, už jen vybrat tu správnou...

Ewa: "Hory nás zahalily svou sněžnou krásou a nechaly stoupat po hřebenech. Bylo tam krásně, a my jsme s pokorou a čistou myslí dobyli všechny vrcholy."

Adam: "Hergot. Dobre to bylo jak cyp! Jedu zas!"

HonzaK: "První z výstupů v rámci druhé etapy zimní výzvy (do Baranieho sedla) šel nepochybně přirovnat k chůzi po eskalátoru, který jede proti vám. Nezalekli jsme se! Přesně takové věci trénujeme pravidelně během návratů z lezeckých úterků při transfer přes brněnské OC Letmo."

MichalV: "Tatry mě málem pokořily, ale vytrval jsem a přežil. Na tento zážitek nikdy nezapomenu. Pokud bude možnost absolvovat to znovu, nebudu váhat."

A možná, že se na něco podobného vypravíme i letos - v nabídce jsou teď dokonce 4 různé dobývací události - viz www.dobytatry.sk. Takže jestli nevíte, co v létě podniknout, nebo chcete prozkoumat Tatry trochu víc, neváhejte :) 

Zúčastnil jste se taky někdo téhle výzvy? Neváhejte se podělit o vaše zážitky dole v komentářích :) 

Vaše Jíťa