Bylo mi asi třináct let, když jsme se s mou milou kamarádkou na gymplu bavily vymýšlením cest po světě. Ona mě chtěla vzít do Finska a já s ní chtěla procestovat celé pobřeží Španělska. Zamilovala jsem si tu zemi, i když jsem ji "znala" jen z obrázků a dokumentů, a toužila se na ni někdy podívat zblízka.
A bylo mi 23 a psal se rok 2015, když se z letiště Schwechat ve Vídni odlepilo letadlo společnosti Fly Niki se mnou a mým milým na palubě a svůj čumák obrátilo směrem na jihozápad, a přes Alpy a Středozemní moře si to v 10 km frčelo na El Prat, do Barcelony.
Jestli jsem se bála? O jéjé, jasně že jo :D Kromě malé vyhlídkové Cessny jsem předtím nikdy neletěla a tohle měla být moje nejadrenalinovější cesta. Jak to zvládneme na letišti? Kde najdem letadlo? Co když budu na kontrole pípat? Uááá... Nakonec všechno proběhlo v klidu - jak cesta z Brna do Vídně ve 2h ráno, tak i všechny kontroly a hledání. Pak stačilo jen počkat, až se otevře brána a mohli jsme vstoupit do letadla. Hm, čekala jsem trochu víc místa, ale sedačka byla pohodlná. Dostali jsme muffina a džus a kafe a za okny ubíhal alpský masiv - dokážete si představit lepší snídani? :D
Z Barcelony jsme se busem přesunuli do naší první destinace - městečka Blanes, ležícím na tom slavném dlouhatánském pobřeží Costa Brava. Narozdíl od jiných letovisek (třeba Lloret de Mar, Tossa de Mar atd.) mi Blanes přišlo poněkud klidnější, ne tak přeplněné a ne tak strašně moc turistické, což se mi líbilo. Na pobřeží to nebyl jen samý hotel - naopak, byly zde úplně obyčejné paneláčky, co měly dole obvykle nějakou restauraci nebo kavárnu - a v nich taky nebyli vidět jen turisté, ale hlavně hodně místních.
V Blanes jsou 3 pláže (a kupa mrňavých). První má asi 2 km a od druhé (asi poloviční) ji odděluje skalnatý výběžek - La Palomera - odkud je hezký výhled na obě dvě pláže a hrad na kopci. Sem jsme chodívali večer (vlastně spíš v noci), když jsme se už vraceli z pozdně odpolední a večerní procházky a večeře na pokoj, a pokaždé jsme se tu rozloučili s uplynulým dnem. No a třetí pláž leží o hodný kousek dál na sever a je malá, a už ne tak udržovaná jako ty předchozí dvě - ovšem okolí stojí za to :)
La Palomera:
Co se takových těch čumících atrakcí týče - v Blanes najdete hrad San Joan, ležící na kopci nad městem. Nahoru je to docela makačka, hlavně samé schody :D Z hradu toho ovšem už moc nezbylo - vlastně jen obvodové zdi a jedna věž, na níž se třepetala notně odraná a třepetáním unavená vlajka :D Co ale přetrvalo dodnes a je to pořád krásné, je výhled na celé město, přístav a moře kolem. :)
Nu a také tu naleznete krásnou botanickou zahradu Jardí Botánic Marimurtra se spoustou palem, kaktusů, nejrůznějších kvítků, listí, s jezírky i úžasnými výhledy na okolní moře.
Hodně se mi líbila široká promenáda kolem druhé (kratší) pláže, která přecházela v park u přístavu. Po celé její délce se rozkládaly restaurační zahrádky, a večer a dlouho do noci to tam vesele žilo. A také tam je schovaný blaneský mravenec, na kterého si sice nesmíte vylézt, ale jeho výraz je neodolatelný :D
Bydleli jsme v cenově velice příjemném hostelu, který už toho sice dost zažil, ale pro dvě denní přespání dostačoval skvěle, a dokonce jsme dostali pokoj s vlastní koupelnou, což nám udělalo radost, i když jsme ji nejdřív nemohli najít: když se totiž otevřely vchodové dveře do pokoje, úplně překryly vstup do koupelny - tudíž jsme zmateně pobíhali po pokoji, koukali pod postele a do skříně, ale koupelna nikde :D
Jo, a proč dvojí přespání za den? Jednoduše, nejdřív spíte v noci (nebo se o to v tom vedru aspoň snažíte) a pak si jdete chrupnout mezi 13-cca 16h, kdy je venku takový pařák, že usmažíte vajíčka na vlastní ruce a nic lepšího než spaní v relativním chladnu a stínu se nedá dělat. :D
Blanes se mi moc líbilo. Sice v něm byla spousta života, ale v noci klid, na plážích nebyla hlava na hlavě a v moři parádní volno na plavání. Voda byla krásně teplá, byť se na dva dny dosti ochladila a byla "velmi osvěžující", jak jsme nenadálý stav vody nazvali :D
Snídani nám zajišťoval hostel (obvykle croissant a džus), k obědu jsme slupli müsli tyčku a veču řešili buď koupí housek, sýra a šunky (= veča za cca 5-6 éček pro dva lidi) a nebo jsme našli nějaký podnik se slušnými cenami a dali třeba rybku, paellu (= rýže, škeble, krevetky, kousek kuřecího a jiného masa a to celé v takové tmavé omáčce; směle doporučuju místní restauracii Berlin, kde ji uměli skvěle!), salát... a na zapití samosebou sangrii (pěkně vychlazenou a s ovocem). :-) Taktéž jsme v Blanes objevili prodejnu mraženého jogurtu! Dostanete kelímek se ztuhlým jogurtem a na něj si můžete nacpat cokoli, co vás napadne - ovoce, oříšky, cukrovinky... a pak už se jen oblizujete za ušima :D Takto to vypadalo:
Tož toliko k naší první španělské destinaci (více fotek ještě přide :D), v příštím článku se podíváme do Tossy de Mar)
0 Comments