⛩️ 4.4.2025 ... Probouzíme se v Tokiu, jsme třetí den v téhle úžasné asijské zemi, a hnedka po ránu na nás čeká pořádná výzva: dostat se do shinkanzenu směr Nagano! Půlku této výzvy máme díky JR Passu (viz první článek) vyřešenou, ovšem ta druhá spočívá v nutnosti vlastnit místenku do daného vlaku. Chvíli už to u mašinky na lístky na nádraží vypadá nadějně, načež někde děláme chybu a automat nám sežere jeden z JR Passů :D Po nekonečných 5 minutách se nám daří odlovit zaměstnance nádraží, který se pohrabe v mašince, vytáhne JR Pass a doporučí nám, ať si radši zajdeme přímo do JR Office o kousek vedle, kde nám místenky vystaví osobně a bez rizika ztráty lístků a nervů :D
Když jsem se, přibližně před rokem, jen tak ze srandy začala na Duolingu učit japonsky, vůbec mě nenapadlo, že se každým dnem přibližuje moment, kdy si právě tento jazyk vyzkouším ne se zelenou Duolingo sovou, ale pěkně naživo, s opravdovými Japonci. Že to občas bude ta podstatná věc mezi jídlem a mým kručícím žaludkem. A že toho nakonec namluvím překvapivě hodně a budu za pochodu chytat užitečná slovíčka, aby to jazykové klopýtání bylo alespoň maličko lehčí. Přátelé, je čas zase zabalit krosny, vyrážíme do Japonska!
Praha, kavárna Typika, prostředek července 2019. Účastním se mé už třetí letošní konference (tentokrát GECCO 2019) a za sebou mám dvě velké cesty - každou na kraj jedné ze dvou vertikálních polokoulí. Je na čase začít plnit blogovací resty a napsat vám o té první znich, která vedla na východ...