A BIT OF JITT

Ahoj přátelé! :)

Jelikož čas neúprosně letí kamsi do neznáma a svět se mění, stalo se, že se pomalu změnila i ta 15ti letá Jíťa, co si kdysi dávno založila druhý blog vedle toho Pánprstenovského a začala na něj cpát fotky a vyprávění z cest. Téhle Jítě je dneska skoro o 10 let víc, pořád studuje, a taky se o sebe naučila postarat sama, za což je moc ráda. K tomu starání se o sebe patří i starost o hladové bříško - proto Jíťa začala hledat dobré recepty na pečení a vaření, které by byly jednoduché a netrvaly moc dlouho. A jelikož těch skvělých mňamek už pár stvořila a zkusila, řekla si, že by se s váma o ně mohla podělit :) Takže: pečte, smažte, vařte, měňte recepty dle svého a když budete mít taky něco zajímavýho, přineste ochutnat! :)

A jako první na řadu přichází vajíčková mňamóznost: tortilla! Ovšem ne taková ta placka, do který se zamotá kdeco, ale španělská tortilla, z brambor, vajec a cibulky, kterou se naučil můj drahý na zahraničním výjezdu.

Takže... co potřebujeme?

Pro dva lidi a pánev s průměrem cca 22cm a hloubkou dejme tomu 4-5cm si připravíme:

- 6 vajec

- 1 veeeelkou cibulu

- 4-5 středních brambor

- olivový olej

- asi hodinku času

Tož poďme na to :) Na pánev cmrndneme kapku oleje a zahříváme ho. Mezitím nakrájíme cibuli na kolečka nebo půlkolečka a hodíme ji na pánev a necháme ji smažit.

Když je postaráno o cibuli, vezmeme si na paškál brambory. Oloupeme je a nakrájíme na kostičky. Dělám je radši menší, protože jsou rychleji měkké. :) No a na nic nečekáme a hodíme je k cibuli.

V téhle fázi to na pánvi vypadá asi takto:

Možná jste už v životě narazili na pěkné záběry - třebas z přírody - které byly poněkud zrychlené a hezky tak ukazovaly pozvolné proměny, okem jinak nepostřehnutelné pohyby a změny. Určitě vás u takových videí či dokumentů napadlo, jak vlastně byly vytvořeny. Nabízí se jednoduchá odpověď: tvůrci prostě filmovali danou scenérii dostatečně dlouho, a pak výsledek jen zrychlili.

Samosebou, možnost to je, ovšem velikost výsledného snímku by takto dosti nabobtnala.

Budete se možná divit, ale tyto krásné dechberoucí záběry byly vytvořeny prostým focením :) Pojďme se tedy teď podívat blíže na to, jak takové snímky vznikají, proč zvolit právě fotící postup, a jak něco takového "uplácat doma na koleni" :)

Přátelé,

dovolte mi se s vámi podělit o jednu fotonovinku: přemohla jsem svou grafickou nechuť, lenost a netrpělivost a pomocí Inkscapu stvořila svůj vlastní vodoznak (či logo) na fotky:

Není vůbec dokonalé a má ještě spoustu much, ale když už jsem se dala do jeho tvorby, tak to s ním už budu myslet vážně a dotáhnu ho k použitelnosti! :D

Končí (snad) ta dlouhá éra opakovaného trapného vyťukávání copyrightu a jeho složitého pozicování na fotku, juhéj! :D Odedneška se tedy budete v rožcích mých fotek setkávat s tímhle fotošnekem :)

Možná by se hodilo vysvětlit, jak jsem k "Shneck Photo" došla. To takhle jednou sedíme s kamarády ve škole, ťukáme v něčem projekt, a jde nám to pomalu, nebo to snad pomalu funguje, nevím, ale přimnělo mě to zahlásit jen tak do davu: "Tyvo*e, to je šneksystém tohle!" Slovo "šneksystém" se mezi kamarády celkem ujalo, a já si od něj odderivovala název svého copyrightu - protože občas mi setsakramentsky trvá, než fotky zpracuju a zveřejním :D

"ShneckPhoto" je v pořadí třetím copyrightem, který jsem kdy používala. Tím úplně prvním byl "JK foto", druhým trochu originálnější "Eilian photo" (Eilian je v sindarštině - šedé elfštině - pastýřka. Nic za tím nehledejte, prostě se mi to slovo líbilo.).

Tož to by bylo, vítej, fotošneku! :)

Vaše Jíťa :)

Sumarizace a přehledy týkající se minulého roku k lednu tak nějak patří. Možná už jste jimi přejedení a lezou vám ven ušima, ale dovolte mi se s vámi podělit o můj druhý fotosouhrn loňského roku. Ten první se týkal nejlepších fotek a můžete na něj kouknout TADY.

V tomto článku mám pro vás vlastně připraven takový fotoprojekt - rozhodla jsem se za každý měsíc vybrat maximálně 6 fotek, které ho vystihují a zkusit si tak populární projekt "dvanáctka", jen v kolážové úpravě. Co vy, zkoušeli jste někdy něco podobného?

Fotky byly vytvořeny Nikonem D5300 + Nikkor 18-140 mm, Panasonicem DMC-TZ3 a Samsungem Galaxy S3 neo. Koláže vznikly pomocí aplikace Fotor.

Vaše Jíťa :)

Možná to taky tak máte: tam, kde bydlíte, nebo se často vyskytujete, jdete čas od času na procházku a obvykle to bývá podobná trasa, taková ta osvědčená, kudy se hezky jde a je tam na co koukat, posadit se... a někde po té trase je místo, kde se pokaždé zastavíte. Proč? Protože... se vám tam líbí. Protože je takové... vaše vlastní, i když tam může přijít kdokoli.

I já doma (u rodičů) jeden oblíbený koutek země mám - nachází se kousek za městem v lese u rybníka a našli byste tam jeden stromek, který roste z hráze a jak šla léta kolem, trochu se nahnul nad rybniční vodu. Pokaždé, když tam jdu, trochu se bojím, jestli ho už aktivní dřevorubci nezkolili, ale zatím se ještě naštěstí tak nestalo. Jednou se to k tomu nejspíš dojde (nebo chudinka stromek spadne do vody), a asi mi pak bude smutno.

Proč sem vždycky tak moc ráda zavítám - vlastně při skoro každé cestě z Brna za rodiči? Hmm... ani vám vlastně nevím :D Možná proto, že je odtud pěkný výhled na rybník. Nebo protože mě baví pozorovat, jak se během roku tento kousek světa mění - stromek si nejdřív chrní ve sněhové peřině, na jaře si oklepe větvičky, vyžene čerstvé zelené lístečky, přes léto poskytuje milý stín, na podzim se oblékne do slušivé oranžovo-červené barvy, aby se pak - se snižujícími se teplotami a zkracujícími se dny - zase zachumlal do sněhu a spal...

Vloni jsem si uvědomila, že se mi v archivu nashromáždilo docela dost fotek tohoto stromu, a tak jsem si řekla, že by bylo hezký vytvořit s nimi malý fotoprojekt, jakousi poctu mému milému místečku. Přes konec loňského roku a začátek letošního jsem dofotila několik záběrů a nakonec jsem vybrala 16 fotek z různých ročních období, prostřednictvím kterých bych vás ráda na mé místo alespoň virtuálně vzala :)

Hlavou mi proběhla taky myšlenka na vytvoření time-lapse videa (časosběru) z fotek, ale protože jsem při focení nestála pokaždé na stejném místě a nemířila pod naprosto stejným úhlem, nemyslím, že by se mi video povedlo, takže jsem zůstala u prezentace samotných statických fotek.

Fotky vznikaly postupně během let 2013-2016 pomocí na kompaktu Panasonic DMC-TZ3, mobilu Samsung Star 5230, mobilu Samsung Galaxy S III neo, a zrcadlovky Nikon D5300 s objektivem Nikkor 18-140mm. Občas pršelo, jindy svítilo sluníčko, někdy mi mrzly prsty, jindy jsem se pekla ve vedru... :) Co se světelných podmínek týče, jsou dosti nevyzpytatelné, hlavně díky přítomosti jiných stromů na východní, jižní i západní straně, takže získat slušné osvětlení s nepřiliš tmavými stíny je trošku těžší :D

Konec povídání, tu jsou fotky :) Co říkáte mému nápadu? A líbí se vám zvolené místo? Zkoušeli jste taky někdy něco podobného? :)

Ani letos jsem si (i přes blížící se státnice) nenechala ujít každoroční brněnskou prýglovskou (a špilasovskou) ohňostrojnou show jménem Ignis Brunensis. Narozdíl od minulého roku jsem zkusila změnit lokaci na Pryglu a místo klasického čumícího místa na hrázi jsem se odhodlala zabrat místo na druhé straně, poblíž tribuny.

Nu, výhled jsem měla (až na občasný zaclánějící strom) dobrý, ale občas mi ani 18mm ohnisko objektivu nestačilo na obsáhnutí celé šíře ohňostroje :D Nicméně, i přes kouř, stromy a davy se mi povedlo ulovit několik reprezentantů, které vám dneska přináším :)

Byli jste se taky na Ignis Brunensis podívat? Který ohňostroj vás nejvíc zaujal? :)

Vaše Jíťa :)