#backToBuJo aneb po roce s normálním diářem se vracím k tomu vlastnoručně udělanému a k systému bullet journalingu!
Když na mě uplynulou neděli přistály první letošní vločky, uvědomila jsem si, že je asi ten pravý čas na to fotograficky uzavřít podzim, přepnout mysl a zaměřit objektiv na světýlka, perníčky a sníh. Ale ještě před bych si s vámi moc ráda na ty dny plný barevnýho listí, deště, hub a mlhy zavzpomínala. V dnešním článku vám proto představuji to nej, co se mi povedlo během podzimu vyfotit - a rozhodně ocením vaše připomínky a tipy na to, co můžu zlepšit, nebo kam se s foťákem vydat :)
Foceno s: NikonD5300+Sigma 17-70mm :)
Vaše Jíťa :)
P.S.: Velkou fotonovinkou je u mě stativ Benro T560, který jsem dostala k narozeninám od mýho milýho D. Děkuju, mamrote :-*
...aneb článek plnej mlhy, skal a hub!
"Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale počtem okamžiků, které člověku berou dech..."
"Měla bych si radši vzít ještě tu tlustou mikinu", procupitá mi hlavou malinká myšlenka na ne úplně stabilně vypadající předpověď počasí pro poslední zářijové dny. A tak se, kromě jiných svršků, i moje huňatá modrá Klimatexka zúčastnila letošní epizody naší již tradiční akce "Podzimní hory", která se tentokrát pořádala na Broumovsku.
No řekněte sami, není to super přijít lehce vymrzlí domů a dát si teplý kafe s nějakým dobrým koláčkem? Dneska tu pro vás mám můj jednoduchý, lety ověřený, recept na jeden z celosvětově nejoblíbenějších dezertů - cheesecake - který tedy můžete udělat kdykoli během roku, ale na konci léta a na podzim se vám otevírají mnohem širší možnosti jeho dochucení - co třeba taková dýně, hrušky, a podobně? :)
Receptů na cheesecake existuje tuna, na konec článku jsem vám přidala odkazy na mnohem vymazlenější postupy. Můj recept není zrovna dokonalý podle cheesecakových měřítek, a cheesecakoví fundamentalisti by mě za něj asi hnali :D Každopádně, je rychlý, jednoduchý, a výsledek mě ještě nikdy nezklamal :)
Říkala jsem si, jak mi to letos půjde, to psaní na blog. Že díky karanténě ušetřím spoustu času dojížděním do práce a můžu ho věnovat kreativitě. Že to třeba bude úspěšný blogovací rok.
A místo toho většinou jen čučím do prázdný stránky a zavírám ji s pocitem, že vůbec netuším, co bych vám měla vyprávět. Že těch "příběhů z karantény" je všude habaděj a číst další je-to-nahouby, společně-to-zvládneme či co-dělám-abych-se-necvokla článek by k ničemu nebyl.
"...země tunelů, kruhových objezdů a elektrických ohradníků..."
...a taky nádherných hor, čokolády, hodinek, nožů, sýrového fondue a všudypřítomného cinkání kravských zvonců na neuvěřitelně zelených loukách. Švýcarsko!
Do švýcarských končin se vydáváme na přelomu prázdnin v šesti lidech ve vypůjčeném Renaultu Traffic. Po cca 12 hodinách jízdy přes Česko, noční Německo a motání se po švýcarských vesničkách v 7h ráno kotvíme ve městečku Fiesch. Kulíme se z auta ne moc vyspaní a notně rozlámaní, nicméně nadšení z faktu, že se nám letos vůbec povedlo dostat se za hranice (a to prosím jen s jedinou kontrolou na švýcarských hranicích). A jako první dobrodružství nás - po vyřizování Swiss Half Fare Card - čeká procházka k největšímu údolnímu ledovci v Alpách. Vzhůru na Jungfrau-Aletsch!
Mapa je tady: https://mapy.cz/s/kovatufuse
Příspěvky
