"Přátelé moji, vítejte na naší - v řadě už osmé! - tradiční podzimní akci! Ta letošní má několik rekordů: v porovnání s předešlými akcemi je nás tu nejvíc, přijelo nejvíc nových odvážlivců, a máme tu nejvíc Honzů (4). Tak ať se to i po osmý vydaří!"

Víte, každý rok mi to přijde až kouzelné a neuvěřitelné, že se nám s kamarády daří pořádat náš oblíbený podzimní výjezd - obvykle někam na hory, s libovolnou nadmořskou výškou. Už jsme takhle byli např. v Tatrách Nízkých i Vysokých, na Šumavě, Orlických horách, na Broumovsku, na rumunském Fagaraši, na Vysočině... A stále, když se srpen kloní ke konci a ve vzduchu začne vonět podzim, je tu ta chuť spolu někam vyrazit, na chvíli zmizet z Brna, užít si chvíli někde v přírodě, poznat novej kraj, být aktivní, a nebo naopak nedělat vůbec nic a jen existovat. No a letos jsem tu uvítací řeč ze začátku článku pronášela v Jeseníkách. 

A protože se nám léty osvědčil koncept pronajaté chaty jakožto základny v dobrém výchozím bodě pro výlety, děláme to letos stejně tak a po menším chaosu, nedostatku vhodných objektů a zájmu více lidí, než jsme čekali, bookujeme domek s názvem COOL House v Černé Vodě.

Je nás dohromady devět (přes víkend dokonce 11) a každý den si po skupinkách nebo dohromady nacházíme program. Já si dva dny užívám školu jízdy na cyklo-trailech, do které jsem se přihlásila přímo na Rychlebských stezkách a která mi, myslím, dost pomohla v pochopení mých obav z většiny překážek, co na trailech bývají. Nerozmáznout se na té poslední (dvojitém schodu), tak bych kurz zvládla úplně bez poskvrnky :D 

Ostatní se (během toho, co já a David frčíme na trailech) věnují spíš turistice a tak vám tu od nich dám alespoň nějakou tu fotku. Vylezli například na:

• Šerák a Keprník

(c) HonzaB

• Kralický Sněžník - tam já mám zakázáno s ostatními chodit, protože kdykoli se na ten kopec vydrápu, je kolem mlha a je hnusně :D Takže tentokrát si do dal Honza s Kubou sám :D

• V Dolní Moravě, která je hned pod Kraličákem, se ale dá vyblbnout i jinak. Já s Davidem jsem se proháněla na modrém trailu:

• A ostatní si užili stezku v oblacích a bobovou dráhu :)

Jednoho dne se společně vydáváme na procházku na Borůvkovou horu přímo na polských hranicích. Rozhledna na ní je už několikátou - ty předešlé pokaždé spadly :D Ta současná ale vypadá robustně a je z ní parádní výhled na všechny strany :)

Borůvková hora nám nezabere tolik času, a tak si - po obědě v Račím údolí a skvělým kafi a zákusku v kouzelné Tančírně - dáváme ještě procházku kolem Račího potoka a nahoru na zříceninu hradu Rychleby.

Jiného dne se zase z Černé Vody vyškrábeme na NS Živé vody, vedoucí kolem Studničního vrchu. Po cestě potkáváme plno studánek, ale taky dva pořádné slejváky, takže na chatu nakonec docházíme úplně promočení a docela i hladoví :) Trasa: https://mapy.cz/s/mutesugujo

Z Černé Vody se taky dá udělat moc hezký výlet (pěšky nebo na kole) na Smolný vrch s krásnou skalní vyhlídkou, přes Boží horu s parádním kostelíkem a výhledem kolem, a zpět podél Černého potoka. Trasa je zde: https://mapy.cz/s/nefekasake

Jelikož nám jeden den kompletně proprší a my ho nechceme jen tak proválet v postelích, vydáváme se nejdřív na prohlídku Jeskyně na Pomezí. Následně se přesouváme do Velkých Losin, kde si prohlídneme jedinou dosud fungující ruční papírnu v ČR, dáme skvělý oběd v Losíně a pak se jdeme vycachtat do losinských termálů. A aby toho nebylo málo, objevujeme Velkolosinskou pralinkárnu :D

No a nebyly by to podzimní hory bez dobytí nejvyššího bodu v okolí - a tak se v ten nejhorší možný den, slunnou sobotu, škrábeme na Praděd (teda, škrábeme, spíš vlečeme v davu ostatních lidí na cestě kolem Bílé Opavy). Já mám radost, protože konečně vidím vysílač zblízka (předtím byl pokaždé v mlze), kolem je krásný výhled a ani nám tak moc nevadí, že je všude plno a na oběd jsme místo nějaké mňamky slupli akorát langoše na chatě Barborka :D

Nedílnou součástí naší akce bylo i hraní her (letos měli největší úspěch Labilní Jednorožci) a pečení masa/buřtů na ohni :)

Jo a nesmím zapomenout - do sbírky mi přibyla třetí fotka Mléčné dráhy :)