Japonsko 2025 - Kóbe a Nara

16.2.26

⛩️ 10.4.2025 ...Probouzíme se v Ósace, která nás včera přivítala spolu se všemi svými mrakodrapy, neony a davy. Chudák Ósaka, vážně se na nás snažila zapůsobit, a my ji hned řekneme, že ji dneska na půl dne opustíme. Předchozího dne, poté, co jsme přežili šílenství jménem Dotonbori, jsme se totiž podívali do mapy a rozhodli se pro takový malý výlet do sousedního Kóbe :)




V porovnání s Ósakou je Kóbe vlastně docela malé městečko, takový její malý brácha. Možná se vám ve spojení s jeho jménem vybaví “Kóbe beef” - proslulé japonské hovězí se svým typickým mramorováním (mimochodem, krávy, ze kterých toto speciální maso pochází, jsou krmeny i pivem, a takto označené maso musí pocházet z krav chovaných pouze v Kóbe, ostatní maso tohoto typu najdete jako Wagyu). Ano, i za Kóbe beef jsme sem přijeli, ale nejdříve máme v plánu lehkou turistiku. I když, lehkou… jsme v Japonsku, takže to určitě bude zahrnovat nějaké schody :D 

Naším cílem jsou vodopády Nunobiki falls. Propracujeme se tedy městem od jednoho nádraží (Sannomiya) k druhému (Shin-Kóbe) a právě někde u něj by měla začínat pěšinka vedoucí vytouženým směrem. Mno, i když přímo na nádraží nacházíme několik cedulek se šipkami “k vodopádům tudy”, povede se nám správně vymotat asi až napotřetí :D projdeme pod silnicí, tunýlkem, a hle, cedule s mapou, šipky, fotky vodopádů, konečně jsme správně :D

Mapa trasy: https://mapy.com/s/gusosukura (taková přibližná, po lese jsme se motali jak vyšlo :D)

Je pracovní den a možná právě proto s námi na stezce skoro nikdo není. A nebo to tu možná ještě turisti neobjevili. Každopádně, dostáváme se úspěšně k první padající vodě a jezírkům. Společnost nám dělá jen páreček kachen a šumění vlnek. Postupně procházíme (jak jinak, než z valné většiny po schodech :D) mezi jednotlivými jezírky a vodopády až k mostu Sarunokazura bridge (mapa). Zde se rozhodujeme opustit stávající trasu a nejít k poslednímu vodopádu a hrázi přehrady Nunobiki Dam, ale přejít vodu a zatočit vlevo na průzkum lesa. Mimochodem, kousíček od přehrady je stanice lanovky, která vás vezme buď dolů do Kóbe a nebo ještě o kousek výš do bylinkové zahrady :)

My ovšem necháváme bylinky bylinkami a noříme se neohroženě do lesa. Zvyšujeme hlas, aby o nás případný medvídek věděl včas, a užíváme si samotu na pěšince vlnící se mezi stromy. Našim novým cílem se staly ruiny hradu Takiyama - které po chvilce úspěšně objevujeme (viz fotka níže). Poté už se obracíme zpět k městu a po chvíli se z lesa vymotáme kousek od nádraží Shin-Kóbe. :)

Ano, toto jsou ruiny hradu Takiyama - alespoň to hlásá cedule :D Neskutečně nás tahle hromádka pobavila :D

Kóbe:

Poslední misí v Kóbe je právě ono zmiňované Wagyu. Ne, nejdeme po Kóbe beef, to by naše peněženky nemusely psychicky přežít, ale "obyčejné" wagyu tu (a i jinde v Japonsku) dostanete za celkem snesitelné částky. Vybíráme si tedy víceméně náhodnou restauraci ve městě, která nevypadá, že by z nás chtěla sedřít kůži, sedáme si ke stolu se zabudovaným grilem, dostaneme pár plátků masa a zeleniny a jdeme si to užít. A víte co? Bylo to dost dobrý, maso se úplně rozplynulo na jazyku - v tomhle reklama nekecá :D Ale víckrát jsme si na něj nezašli a nijak jsme ho nevyhledávali, jedna zkušenost nám docela stačila :)

⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️


⛩️ 12.4.2025 ...Skočíme teď o dva dny kupředu - protože vám chci tentokrát předávat ucelené zážitky z měst a ne z jednotlivých dnů. Dnes tedy sedáme v Ósace na lokálku a vezeme se na východ, až do městečka Nara. Tipla bych si, že i o té jste už někde zaslechli, pokud se alespoň maličko zajímáte o cestování nebo Japonsko. V Naře se totiž nachází Deer Park - obrovský park, kde kromě chrámů najdete i nespočet volně se pohybujících jelenů sika

Nara jelínky žije - snad ve všech obchodech, do kterých nahlídneme, nacházíme něco s jelenem - plyšáky, potisky obalů sušenek, suvenýry atd. A za jeleny si to slunečným ránem ťapeme i my. Nejdřív se ale zastavujeme na krátkou návštěvu chrámu Kófukudži - jen mě mrzí, že jeho pětipatrová pagoda je obehnaná lešením :(


Hned za Kófukudži to ale začne - jeleni! Jsou všude! Samostaně, po dvojicích, ve stádečkách, žije jich tu cca 1200! A taky potkáváme první prodejce jeleních sušenek (sika senbei). Za 200 yenů (30Kč) dostanete 10 kulatých sušenek, kterými můžete jelínky nakrmit - ale jen pokud se navzájem ukloníte. Jelínci to moc dobře znají a uklánějí se na vás už z dálky, jen aby nějakou tu sušenku vysomrovali :D A když si nedáte pozor, vezmou za vděk i vaším tričkem, popruhem, nebo čímkoli, co z vás plandá :D 

Stánek s jeleními sušenkami:

Šineme si to tedy parkem cik cak, sem tam nakrmíme jelena, a parkem dojdeme až k rozlehlé svatyni Kasuga.










Zpětně mě trochu mrzí, že jsme v Naře strávili jen půlden - zbytek dneška totiž chceme ještě věnovat Kjótu. Takže Nara se nadále vyskytuje na mém todo-listu, protože toho určitě schovává mnohem víc, než jen kopýtkatou zvěř (i když mít možnost ji vidět takhle zblízka byla skvělá!). Loučíme se tedy s jeleny, dáváme oběd v Café Luca (mapa) a vracíme se na nádraží a na vlak...




Líbilo se vám pokračování našeho japonského dobrodružství? Příště nás čeká poslední lokace této oblasti - slavné Kjóto! A potom sedneme na shinkansen a posuneme se na jih, k moři :)

Vaše Jíťa


⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️

PŘEDCHOZÍ JAPONSKÉ ČLÁNKY:


⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️⛩️

TIPY A TRIKY NA ZÁVĚR:

  • https://en.wikipedia.org/wiki/Nara_Park
  • Před jelínky se snažte nevytahovat žádné vlastní jídlo - co vídí, po tom jdou a to sežerou.
  • Nara Deer Park je zdarma a doporučuju sem zajít dopoledne, kdy mají jeleni o jídlo zájem. Kolem poledne všichni polehali do stínu a jen spokojeně trávili :D
  • V Kóbe je hezká čínská čtvrť (mapa), ale my jsme se tu nezastavili 
  • Pokud si zrovna nedáváte Kobe beef či nezamíříte na vykřičená turistická místa, jsou ceny jídla v Japonsku v klidu - a to jak v obchoďácích, večerkách, obyčejných restauracích i ve stáncích (např. na nějakém festivalu nebo klasický street food). Za takový běžný oběd jsme obvykle dali od 500 do 1000 yenů (cca 60-180Kč vzhledem ke kurzu koruny v dubnu 2025).



Mohlo by vás zaujmout...

4 Comments

  1. Vodopád je krásný a s těmi jelínky to musí být moc fajn. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, jeleni byli super! Vůbec jsem od Deer parku nic nečekala, ale nakonec jsme s mužem byli oba úplně nadšení :D

      Vymazat
  2. U ruiny hradu jsem se zasmála :D Čekala jsem když už tak aspoň na sobě nějak poskládané, ne nějakou hromádku
    Jinak fotky nádherný, tak moc závidím. Jednou bych se tam chtěla také podívat, ale já bych nejraději navštívila každou zemi.
    Krajina tam je nádherná.
    Co se týče hovězího tak o něm vím právě od pubertální sestřenky, po strejdovi ho chce odněkud objednat. Prostě chce steak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, myslím, že to už ani nebyly originální šutry z hradu, ale vážně nějaká náhodná kupička, ovšem její umístění hned u cedule bylo dokonalé :D

      Jo, to znám, taky bych nejradši prošmejdila všechny kouty světa... :) Držím palec, ať si splníš svoje cestovatelský sny! :)

      Vymazat

Už jste četli tenhle článek?

Doby Západné Tatry 2020

"...tak ti nevím, jestli jsme víc my dobyli Tatry, nebo Tatry dobily nás..."Ne, není to chyba, to měkké "i" v druhé části věty. Když jsme se v květnu, celí natěšení z předchozí letní...

A co tento?

Hrvatski dnevnik 2023

Tenhle příběh začíná… téměř koupí letenek do Kodaně. Konec března se blíží a já potřebuju vybrat loňskou dovolenou a pokukuju po solovýletu do Dánska...

A nebo tenhle?

Dùn Èideann - Pět dní v Edinburgu

Zelený kopce, vůně moře, kamenný zdi místy pokrytý mechem, útulný hospůdky a kavárny... vítejte v Dùn Èideann, Edinburghu!...